Prozradil jste nám, že stavební spoření teď zažívá po několika letech renesanci. Jaký je podle vás ten pravý důvod?

Mezi důvody rostoucího zájmu patří mimo jiné zastarávání bytového fondu a potřeba jeho rekonstrukce. Dále jde o snižování energetické náročnosti nemovitostí, na kterou jsou navázány státní dotační tituly, ve kterých se také angažujeme.

Předpokládám, že v následujícím roce dojde k výraznému oživení jak v úvěrových obchodech, tak i v uzavírání spořicích smluv. Význam stavebního spoření rovněž roste kvůli selhání důchodové reformy a ukončení diskusí o legislativních změnách ve stavebním spoření.

Podepsaly se nějak poslední snahy o změnu zákona o stavebním spoření, spekulace o snížení státní podpory a další změny na zájmu klientů o stavební spoření?

Jistý dopad to rozhodně mělo. Mediální, politické i odborné diskuse, které doprovázely návrhy předešlé vlády, svým způsobem měly vliv na nemalou část zejména potenciálních zájemců o stavební spoření, kteří s uzavřením smlouvy vyčkávali. To se projevilo v obchodních výsledcích předešlého období. Navíc je potřeba v této souvislosti připomenout i rok 2003 - tehdy do systému stavebního spoření v reakci na plán snížení státní podpory ze čtyř na tři tisíce korun vstoupilo na dva miliony Čechů. A to bylo nenormální.

Všichni se na něj vrhli, nám se samozřejmě dobře prodávalo a tehdy jsme prodali skoro milion smluv za rok. A teď důsledky tohoto hojného roku celá branže trpí. Věci se totiž začínají vracet do "normálu". V roce 2003 existovalo přibližně 6,5 milionu smluv. Teď jich je odhadem 4,5 milionu a jejich počet průběžně klesá ke čtyřem milionům. To je podle mého odhadu dno systému. V tomto okamžiku se podle mě celý pokles stabilizuje a naopak, počet smluv začne opět růst. V prodejích je totiž vidět, že zájem lidí o stavební spoření opět roste.

O Češích je všeobecně známo, že jsou příznivci stavebního spoření. Bohužel různé průzkumy ukazují, že nejsou příliš finančně gramotní. Co si o tom myslíte vy?

V obecné rovině se domnívám, a jsem to patrně schopen i prokázat, že finanční gramotnost v Česku dramaticky stoupla. A stoupá. Češi rozhodně už nejsou finančně negramotní. Lidé se opravdu starají o to, kde si uloží své prostředky, už jim to není jedno. Hodně lidí se stará o výhodnost svého úvěru.

V konkrétní rovině – Češi jsou ohromně konzervativní a spořiví. A to je úžasná vlastnost pro stavební spoření. Proto je tento produkt tak úspěšný i v Německu, Rakousku či na Slovensku. Máme velmi podobnou středoevropskou mentalitu. Spořivost máme v genech. Svoji roli hraje i garance sazby u úvěru a míra důvěryhodnosti českých stavebních spořitelen.

Stavební spoření Čechy naučilo spořit, motivovalo je, aby začali investovat do svého bydlení, a tak pomohli obnovit zchátralý bytový fond. Aktuálně mají lidé na účtech stavebního spoření naspořeno 422 miliard korun. To je 16 procent všech aktiv domácností.

V loňském roce se spekulovalo o zakomponování penzijního spoření do spoření stavebního. Co si o tom myslíte? A jaké plány jste měli vy?

Stavební spoření je samo o sobě nejlepším zajištěním na stáří. Asi budu vůči penzijním fondům nekolegiální, ale myslím si, že mít vlastní střechu nad hlavou nebo mít zrekonstruovaný byt či domek je lepší, než mít pár set tisíc korun u penzijního fondu. Když nemusíte platit nájemné, tak to je přece nejlepší zajištění.

Plány na vámi zmiňovanou situaci jsme samozřejmě měli. Novela, která předpokládala toto propojení s penzijní reformou, nakonec spadla pod stůl. Bylo to vymyšleno tak, že spoření klienta u spořitelny po uplynutí vázací lhůty by bylo dle jeho přání převedeno na penzijní spoření, nebo vyplaceno k použití na bydlení či vzetí úvěru na bydlení. ČMSS se tato varianta celkem zamlouvala, ale touto cestou kvůli neuskutečnění té novely stejně jít nemůžeme.