Je ale červen, a systém se ještě upřesňuje a lidí, kteří by měli »v kapse« peníze, je dosud žalostně málo.

Proč jsou potíže s něčím tak chvályhodným a potřebným, co se zřejmě chystalo dlouhou dobu? Proč po velkých slibech končí většina zájemců v nejistotě? Blesk položil stejné otázky zástupci Státního fondu životního prostředí Karlu Pitelkovi a také kritikovi celého projektu, odborníkovi na ekologická a ekonomická paliva Richardu Richtermocovi. Jejich odpovědi jsou mnohdy v protikladu, ovšem jak to nakonec opravdu bude, ukáže asi až praxe.

Kolik lidí zatím využilo možnosti požádat o dotaci?
KP: Vzhledem k tomu, že se žádosti podávají na krajských pracovištích, nejsem schopen vám sdělit přesné číslo.

RR: Podle mých informací se jedná o několik málo lidí.

Máte zjištěno, co je důvodem malého zájmu?

KP: Rozhodně o zelenou úsporám není malý zájem. Odpovídáme na spoustu telefonických a mailových dotazů.

RR: Neřekl bych, že o dotace z programu je malý zájem. Problém vidím spíše ve skutečnosti, že velké množství žadatelů zjistí, že se jim dotace nevyplatí, protože se jedná o velmi nákladná opatření. Ministerstvo životního prostředí se snaží spotřebitele lákat rčením, že „uspoří náklady na energie“. To ale není pravda, jelikož k úspoře dochází až potom, kdy se nám peníze, které jsme utratili, vrátí. Tato doba návratnosti je u některých opatření dlouhá a dosahuje i 30 let. Je potřeba, aby si případní žadatelé uvědomili, že skutečně začnou šetřit až po uplynutí doby návratnosti.

Na co žadatel dotaci dostane?
KP: Existují tři základní oblasti dotace. A – Úspory energie na vytápění, B – Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu, C – Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody.

RR: A – Úspory energie na vytápění, B – Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu, C – Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody, D – Dotační bonus na kombinaci opatření.

Kolik stojí zpracování projektu?
KP: Záleží na poptávce a nabídce. Jednotná cena není defi nována.

RR: Nejprve je nutno zdůraznit, že takto vydané peníze musí žadatel zaplatit ještě před podáním žádosti a nikdo mu je zpět nevrátí. Dotace se na tyto náklady samozřejmě nevztahuje. Samotný odborný posudek pak může stát řádově 15 000 až 50 000 Kč, v ojedinělých případech i více.

Mám jistotu, že dotaci opravdu dostanu? Lze to nějak garantovat dopředu?
KP: Ano, o dotaci lze žádat dopředu (ověření splnění podmínek programu před realizací). Dotace se vyplácí vždy zpětně.

RR: Ne, takovou jistotu žadatel nemá. V případě, že bude žádost o dotaci odsouhlasena, obdrží žadatel pouze příslib, že bude i vyplacena – ten ale není právně závazný. Může se stát, že při závěrečné kontrole před vlastním poskytnutím dotace úředníci zjistí, že provedená investice neodpovídá původně daným podmínkám a dotaci odmítnou vyplatit. Žadateli pak nezbývá nic jiného než se s ministerstvem životního prostředí soudit.

Zavazuji se při žádosti o dotaci, že budu 15 let bydlet v zatepleném domě. Co když ho mezitím prodám, musí se dotace vrátit, nebo alespoň její část?
KP: Žadatel musí zajistit splnění podmínek programu i pro prodeji objektu (smluvně apod.).

RR: Já osobně to vidím jako jeden z problémů. Ve smlouvě o poskytnutí dotace se musí žadatel zavázat, že nemovitost bude po dobu 15 let využívat pro účely bydlení. V případě jejího prodeje pak žadatel bude muset zajistit, aby tento závazek přešel na nového majitele. V opačném případě bude muset dotaci vrátit.

KDO ZATEPLIL, NEPŘIJDE ZKRÁTKA

Zateplili jste před několika lety vnější stěny domu a litujete, že jste s tím nepočkali až na tento dotační program? Nemusíte. Ministerstvo životního prostředí totiž program otevře také těm zájemcům, kteří dílčí zateplení provedli již dříve.

„Kroky vedoucí k zateplení provedené před 1. dubnem bude možné zahrnout do žádosti – ministerstvo upravilo výklad podmínek programu Zelená úsporám,“ potvrdila mluvčí SFŽP Lenka Brandtová. „Nejde o změnu podmínek programu, ale o upřesňující výklad, který zajistí otevření programu širší veřejnosti. Především jde o úpravu výkladu u částečného zateplení.“

JE KAŽDÉ ZATEPLENÍ DOTOVANÉ?

Ne, musí se jím dosáhnout měrné roční potřeby tepla nejvýše 70 kWh/ m2 u rodinných domů a nejvýše 55 kWh/m2 u bytových domů. Zároveň s tím musí zateplení přinést snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla alespoň o 40 % (komplexní zateplení) a 20 % (dílčí zateplení).

Je také třeba provést alespoň tři z pěti předepsaných postupů zateplení (1. vnějších stěn, 2. střechy, 3. podlahy, 4. výměna oken a vnějších dveří, 5. instalace systému nuceného větrání), nebo dvě a zároveň vyměnit neekologické vytápění.