5°C
Dříve tak oblíbené celoplošné koberce, které především zakrývaly nevalnou podlahovou krytinu, jsou už řadu let na ústupu. Právě díky dřevěným a laminátovým podlahám se do popředí zájmu dostaly kusové koberce. Vedle poměrně levných variant zejména z polypropylenu a polyesteru si můžete vybírat z bavlny, hedvábí, juty, sisalu a především z vlny.
Co umí jednotlivé materiály
Zatímco umělá vlákna potřebují antistatickou úpravu a velmi dlouho uchovávají třeba stopy po nožkách nábytku, vlna se narovná. Potřebuje však protimolovou úpravu a v případě ručně tkaných koberců (hlavně těch dražších) se vyplatí ptát se i na zemi původu. Koberce tkané z vlny zvířat žijících v asijských velehorách, které proti chladu chrání i vysoký obsah lanolinu, výborně odolávají skvrnám, třeba i po kávě – tekutinu stačí jen vysát nebo setřít. Kdežto takzvaná suchá vlna se velmi rychle spřátelí se špínou a čištění vůbec nemusí dopadnout dobře – to se týká třeba koberců z Tuniska a Maroka. Kromě toho docela brzy ztrácejí vlas, proto by se neměly alespoň půl roku po položení vysávat. Koberec z Tibetu a Nepálu můžete naopak vysávat hned po pořízení a čistit je budete třeba až za 10 let.
Lékařské výzkumy ve Švédsku prokázaly, že v bytech vybavených vlněnými koberci žije o 40 procent méně alergiků než v domácnostech, které daly přednost jiným materiálům. Kvalitu ručně tkaného vlněného koberce určuje množství uzlíků, z kolika pramenů se skládá osnova (od ní se odvozuje hustota vázání), délka vlasu, barevnost, použitý materiál i složitost vzoru. U strojově tkaných "dvouplyšových" se počítají zase vpichy. Jejich výrobci používají protimolovou, případně i protišpinivou nebo antistatickou úpravu (o všech vás informují příslušné symboly)
|
Minusy celoplošných koberců |
Je libo specialitku?
Zvláštní kapitolu tvoří takzvané nastřelované koberce, kdy se na pevnou látku vypnutou v dřevěném rámu ručně namaluje nebo natiskne vzor podle šablony. Pak se speciální pistolí nastřeluje čistá vlna, na rub látky se nanáší vrstva přírodního latexu a vše se zdola uzavře další textilií. Latex musí být pružný, aby se koberec snadno ohýbal. Jde o velmi náročnou práci; v konečné fázi se vlna musí zastřihnout, někdy se vystřihují i plastické hranice mezi vzory, aby lépe vynikly. Tato metoda se označuje jako carving. A kolik stojí? Například u rozměrů 160x230 cm se cena pohybuje kolem 15 až 25 000 Kč. K českým specialitám patří naopak výrobky tkané z vlny na zakázku v Moravské gobelínové manufaktuře, která je proslulá tím, že zde vznikají koberce i podle obrazů současných malířů.
A proč tolik zdůrazňujeme vlnu? Je příjemná na dotyk, vhodná i pro děti a alergiky, nabízí barevnou i tvarovou stálost a také bezpečnost (na rozdíl třeba od bavlněného koberce nevzplane plamenem, a když už se stane nehoda, pak z ní neunikají škodlivé látky).
Napodobeniny ručně vázaných koberců se vyrábějí také z umělých vláken – z akrylu nebo z materiálu označovaného jako polypropylen-heatset. Svými vlastnostmi se mnohdy blíží vlně, snadno se udržují a jsou cenově dostupné – koberec o rozměrech 2x3 m vás přijde na zhruba 4000 až 5000 Kč.
Kam s ním
Ať už si vyberete jakýkoli kusový koberec, nezapomeňte, že nepatří pod nábytek. Umělá vlákna ponesou trvalé stopy, ale ani ručně vázanému koberci nesvědčí místo pod těžkou skříní. U pohovky by měly koberce začínat tam, kde končí pata sedícího člověka. Při volbě vzorů platí jediné pravidlo: ke starožitnému nebo klasickému stylovému nábytku nepatří koberce s moderními dezény, naopak perské vzory se uplatní i u velmi avantgardního nábytku.
NEPŘEHLÉDNĚTEKoberce, které likvidují kouř |
