Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

Nejlepší role Jiřího Bartošky: Připomeňme si, kde všude zazářil

  • Role reportéra Vlacha je zatím Bartoškovou poslední. Kvůli boji s vážnou nemocí natáčení přerušil.
    16. února 2015 | 06:00

    Seriál Reportérka třetím dílem zatím skončil. I za tak krátký čas si ale dokázal získat obrovské množství diváků. Svůj velký podíl na tom má určitě i hlavní představitel Jiří Bartoška. Charizmatický a úžasně talentovaný herec, kterému teď osud do cesty postavil rakovinu.

  • Hřiště (1975)

    Hřiště
    Autor: archiv ČT
    V tomhle psychologickém dramatu mladý Bartoška debutoval. A úžasný herec Karel Höger si zde naopak zahrál jednu ze svých posledních filmových rolí. Skvělí herci zde ztvárnili roli syna a otce. Bartoška jako mladý stavební inženýr Luděk Turna, který zrovna vyšel ze školy, se má postavit na vlastní nohy. Rozhoduje se, zda se s kamarády ze studií vydat na Vysočinu stavět dálnici, nebo přijmout místo v ateliéru v Praze, které je mu nabídnuto především díky pověsti jeho otce, úspěšného a známého architekta. Nakonec nastupuje do ateliéru a hned jeho prvním úkolem je navrhnout podobu rekreačního sídla. Mladý inženýr nechce zklamat ani svého šéfa, ale především ani svého náročného otce, a tak si od něj tajně "vypůjčí" skici jednoho jeho přítele, které mu věnoval na konferenci v Austrálii. Otec na to však záhy přichází. Mladý Turna se rozhodne dát v ateliéru výpověď a chystá se na dobrodružství v podobě stavby dálnice...
  • Sanitka (1985)

    Sanitka
    Autor: archiv ČT
    První velkou seriálovou roli si Jiří Bartoška zahrál v Hubačově Sanitce. Tehdy byl jako lékař umírající na leukemii tak sugestivní, že málokterý divák zadržel při umírání v jeho podání slzy. Děj populárního jedenáctidílného televizního seriálu ČSSR režiséra Jiřího Adamce byl zasazen do prostředí zdravotnické záchranné služby v době od r. 1956 do 70. let 20. století.
  • Cirkus Humberto (1988)

    Cirkus Humberto
    Autor: archiv ČT
    Jednu z největších filmových rolí v kariéře ztvárnil ve zfilmovaném románu Eduarda Basse v roce 1988. Seriál vypráví o šesti generacích cirkusáckého rodu. Děj se odehrává v rozmezí let 1826 až 1924. Účinkovalo zde více než 100 hlavních herců. Mezi nejvýraznější postavy patří Carlo Humberto, zakladatel cirkusu, jeho zeť Bernard Berwitz, který tragicky zahyne v tygří kleci, a poslední ředitel Václav Karas, který se snaží oddálit krach cirkusu. Dluhy však přerostou únosnou mez a Václav odchází se svou manželkou Helenou do Prahy. Zde zakládá Varieté Humberto. Je úspěšný, jejich premiéra oslní Prahu. Trápí ho však syn Petr, který místo aby podědil cirkusové umění, studuje matematiku. Smysl svého života znovu nalezne až ve vnučce Lidce, vynikající tanečnici, která se nakonec rozhodne dál šířit jméno Humberto pod pseudonymem Ludmila Humberto. Ústřední melodii k seriálu složil Karel Svoboda.
  • Hřbitov pro cizince (1991)

    Hřbitov pro cizince
    Autor: archiv ČT
    Tragikomický příběh z tragikomické doby – tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjavíku.
  • Je třeba zabít Sekala (1998)

    Je třeba zabít Sekala
    Autor: archiv ČSFD
    V dramatu z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby protektorát Čechy a Morava, ztvárnil Bartoška faráře. Právě za roli pátera Flora v Sekalovi byl Bartoška poprvé nominován na Českého lva. Děj se odehrává v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Sedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství "pancharta", kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků za zločiny proti říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z pancharta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí...
  • Stůj, nebo se netrefím (1998)

    Stůj, nebo se netrefím
    Autor: archiv ČT
    Skvělý byl Bartoška také v téhle situační komedii plné nečekaných zvratů, převleků, náhod a hlavně smíchu. Příběh se odehrává koncem 2. světové války v malém českém městečku, z něhož prchají zbytky poražené německé armády. Němečtí důstojníci se ve strachu převlékají za vesničany, Češi zase v německých helmách pronikají přímo do německých transportérů. Tak se spustí lavina nečekaných záměn, převleků a přesunů, do nichž se rovným dílem zaplétají Němci i Češi, kominíci i černoši. Ve finále utíkají všichni před všemi…
  • Všichni moji blízcí (1999)

    Všichni moji blízcí
    Autor: archiv ČT
    Film je poděkováním britskému obchodníkovi Nicholasi Wintonovi, který za války zachránil 669 židovských dětí z beznadějné situace. Příběh oceňovaného snímku začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve strýcův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939…
  • Líbáš jako Bůh (2009)

    Líbáš jako Bůh
    Autor: archiv

     

    V romantické komedii si Bartoška zahrál bývalého manžela, úspěšného spisovatele a neodolatelného svůdníka Karla, který s exmanželkou stále žije v jednom bytě. S humorem, laskavou ironií a pochopením vypráví Marie Poledňáková příběh, který mohl prožít kdokoliv z nás. Nebo ještě prožít může. Vždyť lidská touha po lásce je nekonečná... Bartoška si samozřejmě zahrál i v pokračování s názvem Líbáš jako ďábel z roku 2012. V něm se Helenin bývalý manžel sice konečně odstěhoval ze společné domácnosti a může žít naplno svůj život svůdníka, ale začíná zjišťovat, že mu cosi chybí. Na Františkovu exmanželku Bohunu, energickou dámu zvyklou vše řídit, pak situace dopadá ještě tíživěji. Oba hledají cesty, jak Františka a Helenu znovu získat pro sebe. František s Helenou zvolí z nastalé situace jediné rozumné východisko – rozhodnou se být chvíli sami a daleko, a tak vyrážejí na romantickou exotickou dovolenou do Maroka. Ale i zde je dostihnou nejen potíže, ale i jejich bývalí partneři, kteří ve Františkových a Heleniných cestovních lapáliích, k nimž patří ztracená zavazadla, ukradené doklady a řada dalších problémů, vidí příležitost, jak se vrátit do jejich života.

  • Reportérka (2015)

    Jiří Bartoška si vezme pod svá křídla začínající repotérku Terezu Voříškovou.
    Autor: archiv ČSFD
    Série vypráví o dvacetileté Hedvice – zahrála si ji Tereza Voříšková – která se chce stát novinářkou. Po přijetí do vydavatelství je přidělena k ostřílenému reportérovi Vlachovi, kterého ztvárnil Jiří Bartoška. Ten "hulí jak fabrika", počítače považuje za nutné zlo, jezdí ve staré "kraksně", žije v paralelním vztahu s manželkou a milenkou, ale jinak je poctivý až k sebezničení. Scenárista Josef Klíma vybral pro televizní cyklus jeden z nejpozoruhodnějších osudů, s nimiž se jako dlouholetý novinář setkal, přičemž podobnost se skutečnými postavami současného mediálního prostředí je opravdu čistě náhodná.

Klíčová slova:  vip, jiří bartoška
Diskuse ke článku
.