Pětadvacetiletá Jana, která mimo jiné hraje i na malé scéně Divadla ABC a v divadelní společnosti Háta, je nadaná ambiciózní herečka. Kvůli zmíněné roli Lídy Farské neváhala ztloustnout o patnáct kilogramů, což se jí podařilo už za pět týdnů. A za stejný čas (až jí scenáristé dovolili zhubnout) nabranou váhu díky Margitově dietě zás zázračně shodila. Jany životní motto, které se blíží okřídlenému carpe diem (užij dne) sice u mladé ženy na začátku života udiví, ale ze zpovědi herečky vyplývá, že si je své nezralosti vědoma. A těší se na léta, kdy bude díky zkušenostem naplno chápat a vnímat o čem život je.

Moje životní motto je
... užívej života, dokud to jde. Snažím se ale i „užívat“ ve smyslu – dělat poctivě práci, jít po podstatě věci a neklouzat po povrchu. Ale neměla jsem to tak vždy, když si vzpomenu na studium na konzervatoři – kdybych tam nastoupila dnes, asi bych se víc snažila a byla zodpovědnější.

Ponaučení, které jsem si vzala do života od rodičů, je
... nad nikoho se nepovyšuj. Myslím, že tím je vyjádřeno úplně všechno. Lidé jsou rovnocenní, nikdo nestojí níž nebo výš než já. Chce to zdravé sebevědomí a stejně tak pokoru.

Nejdůležitější pro mě v životě je
... rodina a přátelé. S nimi mi není smutno, nejsem sama.

Sním
... o tom, že budu máma, o šťastném manželství. Sním o malém domečku nebo o slunném podkroví s výhledem na Prahu.

Když mám problém
... volám příteli, tátovi nebo mámě. Partner Martin toho samozřejmě slyší nejvíc, radí mi věcně a střízlivě. S mamkou se v tom jako ženy víc brodíme. Často stačí se jen vypovídat a hned je mi líp.

Nevím-li si rady, potřebuji se rozhodnout
... většinou se snažím všechno rozhodnout sama. I osobní a vztahové věci řeším raději sólo než s kamarádkami.

Nejlepší chlap pro mě je
... táta, protože je nejhodnější na světě. Všechno ví a všechno si pamatuje. Exceluje v systémovém nepořádku. Je to trochu nadnesené a uznávám, že jsem k němu nekritická. Asi jsem taková tátova holčička. Jinak kvalitní mužský by se měl hezky chovat k lidem, nepřetvařovat se, nebýt hysterický. Plakat může, ba musí, to není hysterie. Také by měl mít rád svou rodinu a rodiče.

Být ženou znamená
... mít toho nejskvělejšího chlapa na světě. Také využívat ženskou moc a energii -  žena je ve své podstatě čarodějka.

V životě bych chtěla
... Přála bych si nějakou krásnou roli. Také cestovat, podívat se třeba na Bora Bora, projet Indii a Indonésii, poznat jiné kultury. Chtěla bych toho hodně. Věk na to mám, O řadě věcí sním.

Když potřebuji nakopnout, zvednout náladu
... sním nějakou sladkost, zapálím si cigárko, dám kávu a pustím některou z mých oblíbených písniček: Arethu Franklin, Janis Joplin, Faith No More nebo Prince.

Nejhorší období
... jsem měla, když mi před šestnácti měsíci zemřela jedna z nejbližších kamarádek z konzervatoře. Vyčítám si, že jsem za ní nechodila častěji do nemocnice. Mám pocit, že šok z její smrti jsem ještě definitivně nepřekonala. Od té doby si říkám, že člověk nemá nikdy kašlat na lidi kolem sebe.  Když někoho trápí problém, je třeba mu pomoct a nějak to řešit - neříkat nemám čas, nechce se mi. Nikdy nevíte, jak to dopadne.  

Nejhezčí období
... mě, myslím, ještě čeká. I když mám za sebou spoustu krásných chvil. To nejkrásnější jistě teprve přijde. Až budu schopná chápat a vnímat o čem život je. To v pětadvaceti můžu jen tušit.
Olga Pouchelová, Františka Čížková