Odmalička bylo jasné, že z Adiny, které vykala celá rodina, zatímco ona všem tykala, „něco“ bude. Její otec, inspektor státních drah, se totiž po třech synech konečně dočkal vytoužené dcery, a tak ji jaksepatří rozmazloval.
Když bylo Adině osm, zemřel na španělskou chřipku a rozmazlování byl konec. V domě se střídali stále noví a noví strýčkové, a i když rodinu podporovali, dostatek jako předtím už nikdy neměli.
Už v šestnácti letech si Adina našla prvního milence a možná i jejich vztah byl důvodem, proč ji rodina poslala do pařížského dívčího penzionátu pro mladé slečny, kde se měla trochu umravnit. Naučila se sice vařit a zdokonalila se ve francouzštině a němčině, ale s mravy to bylo čím dál horší.
Ve francouzském penzionátu dokonce s dalším milencem nejen neustále vymetala bary, ale i otěhotněla – a absolvovala potrat. Nemohlo to skončit jinak, než že ji po dvou letech vyloučili za špatné chování. Adina si z toho nic moc nedělala a vrhla se do víru kinematografie. Jejím dalším přítelem se stal režisér Hugo Haas. Ten ji ale nakonec opustil kvůli své nastávající ženě – baletce a příležitostné herečce Marii Bibikoff.
Druhý potrat absolvovala o pár let později, v době, kdy byla vdaná za malíře Zdeňka Tůmu a otěhotněla se ženatým hercem Vladimírem Šmeralem. Tůma se údajně divokým životem své ženy tak trápil, že nakonec spáchal sebevraždu. A Adina, ta zase potratila poté, co Šmerala odvedli Němci do koncentračního tábora, protože se odmítal rozvést se svou ženou, která byla Židovka.
Herečku zlomilo, když v jednom z dopisů zjistila, že otec jejího dítěte plánuje i po návratu z koncentráku život se svou židovskou manželkou. Holčička se nakonec narodila mrtvá, a přestože Adina usilovala o to, aby se Šmeral do transportu nedostal, on pak na její obhajobu po válce neztratil ani jediné slovo.
Jaký byl její vztah s Lídou Baarovou, jak se stala slavnou herečkou a jak to bylo s ní a Josephem Goebbelsem, se dočtete ZDE.