Začínala jako manekýna. Krátce po pádu totalitního režimu založila Milada Karasová agenturu Czechoslovak Models. Za úspěch jí vděčí několik českých topmodelek. Jak jste se stala v komunistické éře manekýnkou? Přišla jsem k tomu tak trochu jako "slepý k houslím". Po této profesi jsem nikdy netoužila, spíš jsem chtěla být letuškou, milovala jsem uniformy. Ale na Máchově jezeře si mě všiml jeden fotograf a nabídl mi spolupráci. Nafotila jsem tenkrát několik reklam, pak jsem se vdala, měla dceru a tentýž fotograf mě přemluvil, abych se zúčastnila konkurzu do ÚBOKu (tehdejší instituce zaměstnávající manekýny - pozn. aut.). Konkurz jsem vyhrála a za měsíc už jsem jela předvádět do Ruska. Co vám tato profese dala? Byla to velmi zajímavá zkušenost. Hodně jsem cestovala přes ÚBOK, Centrotex, Jablonex, poté jsem se dostala do Výzkumného ústavu výrobního družstva. Jezdila jsem s nimi na kontrakty a dostala se třeba až do Mongolska, kde se v rámci tehdejší RVHP pořádaly přehlídkové meetingy. Zažila jsem spoustu krásných chvil a vždycky s nadsázkou říkám, že to byl jeden velký flám. Kdo vám pomáhal s výchovou dcery? Hlavně moje maminka. Starala se o Denisu vždy, když jsem odjela. A skvělé je, že si to ještě užívala. Dnes ji naprosto chápu, protože už jsem také babičkou a nedělalo by mi žádný problém se o malou postarat. Když jste skončila s modelingem, začala jste sama vyhledávat nové tváře... V roce 1989 mě oslovila francouzská agentura Madison Models, abych pro ně vytipovávala děvčata. Z té doby mám překrásný starý diář, kde mám kontakty na všechna děvčata, která jsem oslovila. Od této doby se datují například Eva Herzigová, Tereza Maxová, Daniela Peštová, Pavlína Němcová a další. Pro Francouze jsem dělala castingy a oni si pak na základě toho děvčata vybírali. Proč jste potom založila vlastní agenturu? Vyhecovali mě k tomu právě Francouzi, protože říkali: "Hele, tady nic takového není, nikdo o tom nic neví, tak bys s tím měla něco udělat." Dali mi know-how a já založila agenturu v tehdejších prostorách ÚBOKu. Jaký byl rozjezd? Začínala jsem úplně sama, po půlroce jsem přijala na výpomoc slečnu na čtyři hodiny denně. Krok za krokem jsme se pomaličku rozšiřovali. Pomohlo mi, že jsem se držela při zemi. Jsem totiž pragmatický člověk. Díky tomu jsem vydržela ten nápor a udělala si všechno podle svého. Podle jakých kritérií modelky vybíráte? Samozřejmě, že dívka musí mít správné míry. Pro mě je velmi důležité, aby měla krásné nohy. Důležitá je i tvář - položení očí, lícních kostí, tvar pusy, brady. Francouzi mě naučili, jak se na dívku dívat, jak poznat, že je dobrá. Důležité je, aby byla fotogenická. Někdy jsou děvčata nádherná jako obraz, ale nejsou fotogenická. Některé dívky naopak na první pohled příliš nezaujmou a na fotkách pak vypadají báječně. Je pro úspěch v modelingu důležitá také osobnost dívky? Ano, jenže v patnácti letech ještě dívka moc osobností není. Ale určité charisma mít musí. Dívka musí být sebevědomá, musí se umět prodat. České holky jsou spíš plaché, skromné a nevěří si. To je chyba! Na druhou stranu mi v zahraničí vždycky říkali, že na Češkách je krásný jejich sex-appeal kombinovaný s plachostí. Přetrvává pořád trend vyhublých modelek? Myslím, že ne. Teď je trendem návrat k ženskosti, ale samozřejmě je pořád potřeba, aby byla dívka štíhlá. Vybírají si totiž většinou návrháři - homosexuálové, kterým se líbí chlapecké typy. Myslím ale, že vychrtlým dívkám s kruhy pod očima, které vypadaly jako zfetované, už naštěstí odzvonilo. Takže se vám to nelíbilo? Přesně tak. V té době jsem objížděla světové přehlídky, a když jsem v Miláně viděla, jak se tam plouží takové nehezké postavy, vůbec se mi to nelíbilo. Mám ráda mládí, svěžest, mám ráda, když jsou ženy klasicky krásné. Nebyla jsem z toho šťastná, ale musím to respektovat. I my jsme měli pár takových typů dívek. Musí u vás dívky hubnout? Když mi přijde holčina a má sto centimetrů přes zadeček, řeknu: jsi hezká, ale nemůžeš dělat modelku. Pokud se bude dívka zdravě stravovat a cvičit, zhubne. Několikrát jsem si to sama na sobě vyzkoušela. Vím, co říkám: důležitá je disciplína. Na konzultace o hubnutí máme specializovaného lékaře a dietoložku. Modeling je tvrdá profese, proč tedy po ní tolik dívek touží? Je hrozně fajn, když je člověku od Boha dáno, že je krásný a může svou krásu využít. Navíc je to škola života, možnost podívat se do světa, naučit se cizí jazyky. Dívka se seznámí se spoustou lidí, naučí se být opatrná, protože v tomto byznysu skutečně vládnou zákony džungle. Vypadáte výborně, stala jste se tváří reklamy. Jaký je váš recept na krásu? Důležité je mít se ráda, mít radost ze života, umět se smát. Vyhovuje mi také, že se pohybuji mezi mladými lidmi. Samozřejmě používám i doplňky stravy, které zlepšují pleť a zpomalují stárnutí. Ale hlavně jsem šťastná. Ten vnitřní pocit je velmi důležitý.