Odvážně a s mnoha plány nastoupila na post ministryně školství. Neuspěla. Vstupu do politiky ovšem bývalá učitelka, tlumočnice a překladatelka Dana Kuchtová (46) nikdy nelitovala. Původní profesí jste středoškolská profesorka. Kdy a proč jste se rozhodla, že vstoupíte do politiky? Bylo to před čtyřmi lety. Ve Straně zelených začal obrodný proces, vstoupil do ní a o kandidaturu se pokusil Martin Bursík a já se v té době rozhodla, že zkusím také kandidovat na nějakou funkci. A vyšlo to. Nestýská se vám po třídě plné studentů? Až skončíte svou politickou kariéru, začnete zase učit? Nebo se budete spíš věnovat své druhé profesi - překládání a tlumočení z a do němčiny? Musím říct, že do škol chodím ráda a přestože teď neučím, jsem mezi studenty i učiteli opravdu často. Ale k učení se určitě vrátím a těším se na to, protože mě to opravdu bavilo. Ovšem ani tlumočení se do budoucna nevyhýbám. Kvůli svému postu jste se nakonec i s dcerou přestěhovala z Českého Krumlova do Prahy. Jak vaše dcera snáší odtržení od spolužáků a kamarádů? Obávala jsem se toho a na vlastní kůži teď poznávám to, co mi rodiče občas vytýkají. Tedy že nová reforma způsobí, že se v každé škole budou děti učit něco jiného. To teď zažívá moje dcera, která ze školy, kde se pracovalo klasickým způsobem, přestoupila na školu, kde se už dva roky pracuje podle nových vzdělávacích programů. Ale snáší to poměrně dobře. Samozřejmě se jí stýská po kamarádkách, i když už si tady nějaké našla. Jak jste pro ni v Praze vybírala vhodnou školu? Postupovala jsem přesně tak, jak doporučujeme rodičům. Ptala jsem se přátel, známých, zašla jsem do škol, které připadaly v úvahu, podívala se, jak školy vypadají, promluvila si s učiteli a řediteli. Hledala jsem školu tvůrčí, ale zároveň standardní. A nakonec mi z toho vyšla škola v Londýnské ulici, kde už dva roky funguje to, co si slibuji od současné reformy. Na gymnáziu jsem měla profesorku, která nám říkala, že není důležité bifl ovat se konkrétní data a vzorce, ale je důležité vědět, kde je najít. Co si o tom myslíte? Přesně toho chce ministersto školství reformou docílit, ale změnit systém je vždycky dlouhodobá záležitost. Důležité je vzbudit u dětí zájem, motivovat je, naučit je, jak se mají učit a hledat informace. Jde hlavně o to, aby jim škola nevzala chuť učit se, aby z nich vzešly osobnosti, které si umí v dnešním světě poradit. Myslíte si, že zbytečné biflování ze škol konečně zmizí? Určitě nezmizí okamžitě. Ale v budoucnu by se školy měly stát "dílnami lidskosti", jak říkal už J. A. Komenský. Jde o to, aby se děti do školy těšily a ne aby se tam bály jít. Aby si učitel a žák dokázali k sobě najít cestu. Žáci 1. a 6. tříd se letos budou učit podle nového systému. Jde o vzdělávací program, který si každá škola vypracovává sama. O co vlastně v těchto programech jde? V podstatě jde o to, že by se děti namísto učení zbytečností, které stejně zapomenou, učily komunikovat, vyhledávat informace, obhajovat své názory a navrhovat řešení. Ale nejvíce bude záležet na tom, jestli škola nezpracovala své osnovy jen formálně a zda podle nich začnou pedagogové skutečně učit. A kdo rodičům zaručí, že se ve škole, kam jejich dítě chodí, opravdu učí tvůrčím způsobem? To jim bohužel zatím nikdo nezaručí. Jako rodič musíte sledovat, co dítě ve škole dělá, co a jak se učí, jestli má pocit, že má o něj učitelka zájem, zda je ve třídě dobrá atmosféra, jestli ho někdo nešikanuje... Daří se vám skloubit role političky s péčí o dceru? Musím říct, že je to někdy opravdu hodně složité. Naštěstí jsou dvě z mých sester už v důchodu a obě mi hodně pomáhají. Jedna z nich se dokonce přestěhovala se mnou do Prahy, o Kačenku se stará, vodí ji na kroužky. Pokud přijdu domů včas, vidíme se spolu večer a ráno ji někdy vozím do školy. A co váš volný čas, pokud ovšem vůbec nějaký máte? Co to je za cizí slovo? Teď ale vážně, veškerý svůj volný čas věnuji dceři. Na víkend jezdíme domů do Krumlova, společně chodíme plavat, na procházky, do lesa, do kina. Katka tam má hodně kamarádů, které navštěvujeme, teď třeba půjdeme na velkou oslavu narozenin její kamarádky. Měla jste vůbec letos dovolenou? A pokud ano, strávila jste ji v tuzemsku, nebo jste se s dcerou vydaly třeba k moři? Katka má moře moc ráda, takže jsme spolu vyrazily na týden do Chorvatska a asi na 10 dnů do Španělska. Ráda bych si ještě vzala aspoň týden dovolené o Vánocích, ale uvidíme... Pocházíte z velké rodiny, v Krumlově máte 3 sestry a bratra. Není vám líto, že je Katka jedináček? To mi trochu líto je, ale s tím už asi nic neudělám. Jste rozvedená. Jak jste to zvládala? Bylo to pro mě docela velké životní trauma, že se mi nepodařilo ten vztah udržet, i když jsem se o to hodně snažila. Kdo nebo co vám nejvíc pomohlo, když vám bylo nejhůř? Určitě moji přátelé. Tenkrát jsem poznala, kdo je opravdu na mojí straně, kdo mě dokáže vyslechnout, má na mě čas a dokáže některé věci pochopit. Myslíte si, že platí ono známé "co tě nezabije, to tě posílí"? Rozhodně. Na jednu stranu to byla smutná záležitost, ale možná nebýt toho, nebyla by ani moje kariéra. Potřebovala jsem prostě změnu, a tím, co se stalo, se mi otevřely nové obzory. Chtěla byste se v budoucnu znovu vdát, nebo máte pocit, že manželství už je přežitá instituce? Nemyslím si, že manželství je přežitá instituce, ale také si nemyslím, že je to ideální forma pro všechny. Myslím si, že je spousta lidí, kteří dnes žijí z různých důvodů dobrovolně sami. Já sama nemám pocit, že bych se musela znovu vdát. I když v politice jsem se naučila říkat "Nikdy neříkej nikdy!", takže kdo ví... Než se nadějeme, jsou tady Vánoce. Začínáte už nakupovat dárky, nebo to necháváte až na poslední chvíli? Přiznám se, že nic nestíhám, takže vždy všechno nechávám až na poslední chvíli. Na štědrovečerním stole rozhodně nesmí chybět vánoční cukroví. Pečete sama, nebo vám pomáhají vaše sestry? Teď vás asi překvapím, ale peču. Díky své kamarádce jsem se naučila péct tradiční perníčky a dokonce je i zdobit. S Katkou máme takový svůj každoroční vánoční rituál pečení a zdobení perníčků. Kde vlastně letošní Vánoce strávíte? Tady v Praze, nebo se svými blízkými v Krumlově? Samozřejmě v Krumlově. Štědrý večer trávíme u bratra a tradičně máme smaženého kapra, salát, dárečky, pohádku... Je to stejné asi jako ve většině domácností.