V poslední době jste se nějak rozehrál, myslím herecky...

Ono se ani nic jiného dělat nedalo. Dostal jsem takové nabídky, které se nedaly odmítnout. V Přání k narozeninám jsem se ocitl v takové herecké partě, že bych byl blázen, kdybych řekl ne.

Na to se chci také zeptat. Jaké pro vás bylo natáčení po boku takových es, jako jsou Eva Holubová, Matěj Hádek nebo Jaroslav Dušek?

Věřím, že to pro mě poslední klapkou neskončilo. Třeba s Matějem Hádkem jsme se domluvili, že si budeme psát. (směje se)  Příměrem k natáčení je letní tábor s úžasnou partou, se skvělými vedoucími, kde nám výborně vařili. Rád bych si přidal ještě další turnus!

Co rozhodlo, že jste na tento „tábor“ kývnul? Scénář, nebo herečtí kolegové?

Scénář ano, samozřejmě, ale když jsem se navíc dozvěděl, kdo ve filmu hraje, řekl jsem si, že se toho rozhodně musím účastnit, protože to bude nezapomenutelné. A už první čtená zkouška potvrdila, že jsem se nemýlil. Pět hodin ze šesti jsme se prosmáli...

Co improvizace, kterou je proslulý zejména Jaroslav Dušek – došlo na ni?

Myslím, že v tomto nezaostával ani jeden z nás. Vyloženě jsme si notovali, máme podobný styl humoru, který nás spojuje, a hlavně radost z toho, co děláme v této divné době.

Tak mě s odkazem na název a téma filmu napadá: jste příznivcem narozeninových sešlostí?

Jsem, ale nesmím být jejich hlavním aktérem. Rád je organizuji, třeba pro svou ženu, která má radost, když má kolem sebe hodně lidí. Vlastní narozeniny však preferuji slavit v úzkém rodinném kruhu.

Kvůli roli cokoliv! Tihle herci se proměnili k nepoznání

A co narozeninová překvapení? Někdo je miluje, někdo přímo nesnáší. Vy se přikláníte na kterou stranu?

Tak ta mám naopak v oblibě! Vybavuji si jedno od mé ženy a od manažera. Záminkou byl rozhovor v rádiu, což byla vlastně převlečená oslava mých třicátin. Čekala na mě spousta lidí, které jsem potkal během celého svého života. Když mi bylo osm, když mi bylo patnáct, když mi bylo dvacet, třicet. Byli z různých světů... Měl jsem pocit, že jsem ve snu. Vůbec mi to nedávalo logiku. Vždyť se navzájem neznali, co tam vlastně dělali? A na konci celého špalíru stál zpěvák Wabi Daněk a hrál mi. To jsem byl fakt šťastný. Moje žena prostě ví, jak mě obšťastnit.

Jak to máte s dárky? Raději je dáváte, nebo dostáváte?

Velmi rád dávám a nemusí to být jenom narozeniny. Těší mě někoho potěšit. Když se dozvím, že by mohlo někoho něco významně rozradostnit, neváhám do toho investovat čas ani peníze. Narodil jsem se ve znamení Býka, což znamená, že ale dárky také rád dostávám.

A jak prožíváte narozeniny u svých dětí?

Baví mě je pozorovat, když nevědí, že se na ně dívám. A zvlášť u dětských narozeninových oslav. Mají obrovský elán, drive, entusiasmus. Líbí se mi, jak dítě žije svůj svět jako oslavenec. Je vůdce party a dělá se to, co chce ono...

Měl někdo ve vašem životě takové přání, které vám dalo zabrat ohledně jeho realizace?

Snažím se lidem kolem sebe naslouchat, takže ani ne. Velkou práci, a vlastně tak trochu hrůzný zážitek, jsem ale měl u narozenin své ženy, když jsem zpíval anglicky píseň Michaela Jacksona s náročnou taneční choreografií. Nerad tančím, navíc neumím dobře anglicky a Michael Jackson zpívat uměl. Takže to byla dlouhá řada protiúkolů, ale samozřejmě – co by člověk neudělal pro lásku?!

Hvězda hitu Srdcerváči Kit Connor: „S kým spím, je moje soukromá věc!“

S kým by si rád „trsnul“ tanečník Marek Dědík? Budete se hodně divit!