Pátek 25. září 2020
Svátek slaví Zlata, zítra Andrea
Oblačno, déšť 22°C

Na krkolomné cestě

5. června 2006 | 10:00

"Ještě, že člověk neví dopředu, co ho čeká," míní podnikavá maminka Kristina Kloudová

Při setkání s Kristinou Kloudovou (31), majitelkou cestovní kanceláře Snail travel, jsem si nemohla nevšimnout, že se stane podruhé maminkou. Jarní den a hlavně její roztomile se rýsující bříško jako by byly předzvěstí, že této mladé dámě osud už nic zlého nechystá. Do dvou uplynulých let Kristinina života se vešlo tolik dobrého i zlého, co jinému osud dávkuje v rozumnějších intervalech. Ale když se průšvihy střídají s úspěchem, dá se to vždycky nějak zvládnout. První krůčky Kariéru v cestovním ruchu zahájila Kristina jako průvodkyně po Španělsku. Později dostala zajímavou nabídku pracovat v cestovní kanceláři, majitel chtěl pomoci s vybudováním firmy. Brzy vyšlo najevo, že jeho iniciativa začíná a končí investicemi a veškeré starosti padaly na bedra Kristiny. Když díky ní začala kancelář normálně fungovat, usoudil majitel, že cestovní ruch není až tak výdělečná sféra a rozhodl se kancelář po roce a půl uzavřít. "Ale já jsem do toho vložila všechno a připadalo mi nesmyslné pověsit dosavadní úsilí na hřebíček. Založila jsem si vlastní kancelář, kde jsem zúročila svoji dosavadní práci. A tím začal nekonečný kolotoč," vypráví mladá žena. Nekonečný kolotoč Když se ohlédne zpátky, přiznává, že by do toho podruhé nešla. "Naštěstí jsem tenkrát netušila, co mě čeká," říká Kristina. "Kdo to nezažil, jen těžko si dokáže představit problémy s leteckou dopravou, nervy s prodlením plateb. Řešila jsem opravdu prekérní situace, kdy jsem nakoupila zájezdy od kanceláří, které mezitím zkrachovaly a turisty jsem musela nechat přepravit na vlastní náklady, což jsou sumy, které ohrožují existenci podniku," přibližuje Kristina těžké okamžiky. Kancelář jim vykradli již třikrát, pokaždé to znamenalo ztrátu dat v počítačích i vybavení. V době povodní museli zachraňovat sklep se všemi katalogy a podklady. Před půlrokem se rekonstruoval byt, v němž Kristina žije. Známá jí nabídla uložení nábytku, ale přišel k ní exekutor a všechno jí zabavil, tedy včetně Kristininých věcí. Přišla téměř o všechno. Život v korzetu Porod prvního dítěte si Kristina také nenačasovala ideálně. Malá Claudia se narodila v době, kdy "cestovka" zajišťovala cesty na mistrovství Evropy v Portugalsku. Kristina byla šťastná, ale idylka se nekonala. Potýkala se s následky traumat, která prožila před otěhotněním i v jeho průběhu. S přítelem se znali sotva tři měsíce, když se vybourali na motorce. Kristina strávila půl roku v korzetu. "Bylo to jako permanentní vězení, mohla jsem v něm klečet nebo stát, ale ležet se v tom nedalo. Takže spaní nebylo spánkem v tom pravém slova smyslu, všechno tlačilo, byly noci, kdy jsem to ze sebe musela servat, nemohla jsem sama ani na záchod. Byla jsem odkázaná na cizí lidi, " vzpomíná nerada. Pořídila si domů internet a vyzkoušela si, že lze řídit firmu i na dálku. Dostala se z toho a tři měsíce poté, co se zbavila krunýře, otěhotněla. Krutá rána Osud však měl v záloze ještě krutější trumf. Kristinin bratr se těžce zranil při nešťastném skoku do bazénu. Následkem bylo rozsáhlé ochrnutí, prodělal tracheotomii, dlouho ležel na jednotce intenzivní péče, jeho stav byl na hranici života a smrti. "Brácha vyhrál, ale dodnes nehýbe rukama a nikdo neví, zda je nějaká naděje na zlepšení. Doteď jsem se s tím nesmířila," říká se smutkem. Snažila se bráchu navštěvovat, doprovázet jej na rehabilitace. Doba, kdy nevěděla, jestli vůbec bude žít, určitě negativně poznamenala její těhotenství. Kdyby nebylo této nešťastné události, určitě by si první mateřstí užila víc. "Nemohla jsem kojit, ale naštěstí jsem se spojila s laktační ligou. Moc mi pomohli, nakonec jsem vydržela malou kojit téměř dva roky. Bylo to samozřejmě způsobené mým psychickým stavem, ale částečně vidím problém i v porodnictví. Myslím, že prvorodičky potřebují pomoc, nastávající maminky by to měl někdo naučit," domnívá se Kristina. Láska versus starosti Malé Claudii jsou už dva roky. Kristina se však za jejího otce neprovdala. Uplynulé dva roky byly tak náročné, jejich krátký vztah zatížilo příliš mnoho starostí. Osud jim nedovolil prožít si dobu zamilovanosti. Sotva spolu začali chodit, museli se oba vyrovnávat s následky již zmíněné dopravní nehody. "Můj přítel se o mě staral, postavil se k dané situaci zodpovědně, ale pak už se do vztahu kromě zodpovědnosti a starostí nic nevešlo. Práce a také starosti o bratra mě zaměstnávaly natolik, že jsem na něj neměla čas. Čekala jsem, že to pochopí, on ovšem čekal, že nebude muset jen dávat, ale že také něco dostane. Toho jsem však nebyla v tak vypjaté situaci schopná," vzpomíná Kristina. Nezávislost Druhé miminko, které je teprve na cestě, má stejného otce jako malá Claudia. Kristina vychází se svým partnerem dobře, i když model jejich soužití je poněkud netradiční. "Nežijeme spolu, jsem finančně nezávislá, dělám si, co chci. Nic mě nenutí k tomu, abych tolerovala něco, co se mi nelíbí a naopak já nenutím toho druhého tolerovat zase moje zlozvyky," říká úspěšná podnikatelka. Kristina chce sourozence pro svou dceru, nikdy nechtěla mít jedináčka. "Sourozenec je parťák na celý život," míní se stopou smutku v hlase.

Související články