Chodí slavní muži s pomlázkou koledovat, nebo s nimi velikonoční tradice ani nehnou? Pomohou doma s přípravou slavnostních pokrmů? Někteří ano. Na důkaz toho nám prozradili i své oblíbené recepty. Petr Novotný, moderátor Už od dětství mám rád kombinaci mazanec + kakao. Takže to prostě nemůže u nás o Velikonocích chybět. Taky jsem se na cestách naučil slovenský velikonoční salát, po něm se můžu utlouct. Vajíčka se u nás zdobí, protože mám dvě dcery. Pomlázky musí být taky dvě, protože mám dva syny. Ale ani vajíčka, ani pomlázky nepřipravuji sám, působím pouze jako poradce. Koledovat už padesát let nechodím, protože jsem stydlivý. Můj největší velikonoční přínos spočívá ve schopnosti zužitkovat desítky barevných vajec, které domů přinesou synové - dělám saláty, chlebíčky, speciální vaječnou tlačenku, nádivky a studené mísy. Velikonoční salát Petra Novotného Uzené maso, klobásu a vařené vejce nakrájíme na kousky. Přidáme křen, sůl, koření, smetanu a jogurt. Pořádně zamícháme a necháme odstát v ledničce alespoň 3 hodiny.
Pavel Vítek, zpěvák a Janis Sidovský, manažer a producent Pavel: Velikonoce trávíme s Janisem u našich známých v jižních Čechách, kde je spousta dobrého jídla a pití. Je to hlavně o tom, že se po roce setkáme s přáteli, které máme rádi. Všem by nám prospělo, kdybychom si uvědomili, proč svátky vlastně jsou a zamysleli se nad nimi. S pomlázkou nechodíme, vajíčka nebarvíme a nedržíme ani jiné velikonoční zvyky. Janis: V Bechyni, kam pravidelně na Velikonoce jezdíme, nás čeká prostřený stůl, kterému vévodí dozlatova upečená krůta s kanadskou nádivkou. Je to takový velikonoční cake (koláč - pozn. red.), jak mu říkáme, plněný ořechy, mandlemi, houbami, kopřivami a spoustou bylinek. Pan děkan nám u stolu nejprve požehná a pak se pustíme do hostiny. U dezertu se potom vypráví o všem možném, hlavně ale o literatuře a příbězích, které jsme my nebo naši přátelé prožili. Ty chvíle ve starobylé vile vynálezce F. A. Křižíka mám moc rád.
Milan Drobný, zpěvák Jako malý kluk jsem tradice dodržoval zřídka, ale v dospělosti jsem všechno dohnal na chalupě na Kokořínsku, konkrétně ve vesnicích Střezivojice, Dobřeň a Jestřebice. Činil jsem tak spolu s místními kamarády Karbanem, Štamfestem, Moudrým a mnohými dalšími, kteří s přibývajícím věkem odpadávali, až jsme zůstali s Tondou Karbanem jen my dva. Je to dobrej týpek, bývalý tirák, zcestovalý, sportovec, tělem i duší Sparťan (nevadí, že já jsem Slávista). Má vizáž amerického herce Charlese Bronsona, ale na druhou stranu váží 120 kg. Tu a tam jsme dostali vejce, ale převážně něco k pití, čemuž napomáhali i naše vlastní koledy, jako třeba: "Já jsem velký koledníček, nepřišel jsem pro troníček. Klidně prachy schovejte, panáka nám nalijte." Pochopitelně, že ve všech domácnostech neměli jednotné pitivo. Někde jsme dostali vodku, jinde koňak nebo rum, případně víno, pivo, vaječňák, zelenou atd. Tak si určitě dovedete představit, jak jsme v poledne vypadali! K nám domů jsme pak dotáhli na česnečku a na nádivku, která byla pokaždé jiná. A tady je recept na jednu z nich. DUHOVÁ NÁDIVKA Milana Drobného 1 veku namočíme v mléce, přidáme 4 žloutky (bílek si necháme na sníh), přidáme 150 g moravského uzeného nakrájeného na kostičky, sůl, pepř bílý i černý, papriku červenou i zelenou, kopřivy (hluchavku i pálivou) nasekané nadrobno, 50 g nastrouhaného ementálu, koření adžika, olivy zelené i černé, 3-4 stroužky česneku, máslo dle citu, aby to nebylo suché, muškátový květ - opatrně, trochu strouhanky pro zpevnění a nakonec opatrně vmícháme tuhýsníh z bílků. Pečeme ve vymaštěném pekáči, na mírnějším ohni asi 20-30 min.
Dušan Kollár, zpěvák a herec Když slavíme Velikonoce u rodičů v Banské Bystrici, snažíme se dodržovat alespoň základní tradice - už kvůli našemu synovi Adamovi. Chodíme spolu koledovat, jak se říká na Slovensku "polievať". Vajíčka maluje Adámek s manželkou, beránka peče naše babička a na nás chlapech je, abychom to celé zkonzumovali. Když zůstaneme na Velikonoce v Praze, trávíme svátky v klidu a pohodě v rodinném kruhu. Sejdeme se u slavnostního oběda a tradice moc nepřeháníme.