2°C
Kývla jsi na StarDance, které příští týden začíná. Ty se chceš rozvést?
To víš, že ne. Ale nabídku už jsem dostala jednou, ale tehdy jsem na tom nebyla psychicky dobře. Byla jsem vyčerpaná a i manžel se bál, že bych tenhle kolotoč neustála. Sám si nepřál, abych se dlouho vyskytovala intenzivně v objetí jiného muže… Pak jsem se ale dala dohromady a dospěla k tomu, že to chci zažít. Jsem holka sportovní, tanečnice, ráda se ukazuju, tak by mě mrzelo, kdybych o to přišla.
A?
Jsem nadšená. Tréninky mi hodně pohybově dávají, protože já sama 25 let učím jiné. Teď jsem vděčna za to, že někdo učí mě. Úžasná změna!
Manžel se pohybuje coby trenér mezi mladými holkami. Nežárlíš?
Tomu se nevyhneš. A ano, měla jsem období, kdy jsem měla pocit, že se jim věnuje víc než mně. Ale co si budeme povídat, každý vztah se okouká, a když se na něm nepracuje a nedělá něco hezkého navíc, vyšumí. Tím, že jsme měli hodně práce, byli jsme na to sami, do toho dítě, já své aktivity, tak jsme se pochopitelně oddalovali. Mrzelo mě to. Ale to už je naštěstí dávno.
Pořád se usmíváš, až tím mnohé štveš. Není to póza?
Slyšela jsem už mnoho „dobře míněných rad“, ať nejsem stále sluníčková. Ale prostě jsem, jaká jsem. Nemám potřebu se navenek na někoho mračit, protože co je komu do mých starostí…
Jaká tedy jsi?
Umím se hodně nadchnout a pak vypadám jako rozesmátý blázen. Ale co nadělám, každý nějak působíme… Zároveň je ve mně vnitřní pokora, že když dělám něco pro vnější svět, jsem šťastná.
Není to vyčerpávající?
Je. V určitých letech mě to také dohnalo – začala jsem cítit sociální fobii, kdy se mi nechtělo vylézt mezi lidi… Na druhou stranu oni mě dobíjejí. Když mám splín nebo mi není dobře a stoupnu si před ně a spolu si zacvičíme, odcházím bez splínu. Každopádně od té doby, kdy jsem byla vyhořelá, jsem se naučila hlídat si své hranice. Ta zkušenost mi pomohla některé věci v sobě zavřít, jiné uvolnit a pořád na nich pracovat.
Celý rozhovor s Olgou Šípkovou a ještě mnohem víc najdete v dnešním vydání tištěného Blesku pro ženy.
