Babičkou jste se stala ve 44 letech a synovi tehdy bylo dvacet. Nevyděsilo vás to tehdy?
To víte, že jsem nebyla nadšená, protože už si umíte představit, co všechno to obnáší. Ale všechny rady a zkušenosti jsou v tu chvíli kontraproduktivní. Po čase jsem se zklidnila a začala se na děťátko těšit. A jak jsem dnes ráda, že Adama máme! Je skvělý golfista a bezvadný kluk.
Jak s vnuky trávíte čas? Vy jim prý nepečete buchty?
Když byli kluci malí, jezdili jsme na výlety, chodili do divadla. Dnes jim je 17, 18 a 23 let a mají určitě zábavnější program než trávit čas s babičkou. Když je nějakou dobu nevidím, žasnu, jak rychle se z kluků stávají mladí muži. Všichni už jsou vyšší než já. A moc rádi spolu zajdeme někam na jídlo, užíváme si rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce… Letos jsme byli společně na horách, já ovšem jen jako pozorovatel a obdivovatel, jak jsou všichni na sport šikovní. A buchty opravdu nepeču, raději vařím buřtguláš.
Umíte se udržet, abyste svým dětem nemluvila do života?
Tak to mi moc nejde, nedokážu si své dobře míněné rady nechat pro sebe. Hlavně v takových zásadních věcech, jako třeba, aby si vzali svetr, jezdili opatrně, pěkně vždycky pozdravili a podobně. Jako bych si nepamatovala, jak mi takové rady šly v mládí na nervy. Ale jsou shovívaví, jen obrací oči v sloup…
Máte dnes tři dospělé vnuky, naučili vás rozumět mužům?
Nikdy jsem si nepoložila otázku, zda rozumím mužům. Ale snad trochu ano, když jich mám kolem sebe tolik. V každém případě je mám ráda, obzvlášť některé.
Celý rozhovor s Ivou Hüttnerovou a mnohem víc se dočtete v novém čísle tištěného Blesku pro ženy.