Jaroslav Plesl: V civilu se lidé ptají, zda mě neznají z Billy v Lanškrouně

30. prosince 2015 | 06:00

Známe ho jako zaostalého ubožáka Christyho z kultovního představení Činoherního klubu Hrdina západu, z role obecního blázna Olina ve filmové Díře u Hanušovic nebo jako úlisného neschopu Smutného ze seriálu Čtvrtá hvězda. Nejnověji zazářil jako přežvykující mechanik Bóďa v sitcomu Autobazar Monte Karlo internetové televize Stream. Jaroslav Plesl nehraje zrovna kladné hrdiny a sympaťáky, což ovšem ostře kontrastuje s tím, jaký je v civilu. 

Jaroslav Plesl pochází z Hradce Králové, ale herectví studoval v Brně na JAMU a na Moravě i začínal. V roce 2001 ho Miroslav Krobot přivedl do Dejvického divadla v Praze, kde působí dodnes.

V sitcomu Autobazar Monte Karlo se hrabete v motorech vysloužilých auťáků a prý máte auta rád i v životě?

Mám je rád od dětství. Pro mne to nejsou jenom předměty. Vzpomínám si na ten pocit, když jsem dostal v osmnácti papíry a mohl vyrazit kamkoliv – půjčeným autem, ale to bylo jedno. Patřím k těm, kteří když slyší zvuk šestiválce, tak se jim zježí chlupy. Baví mne sledovat změny designu jednotlivých značek a vývoj technologií. Pro někoho je auto jenom věc přemisťující ho z bodu A do bodu B, navíc to uvnitř jeho auta často vypadá jako v popelnici. Já patřím k těm magorům, kteří když odcházejí od svého auta, tak ho poplácají jako starého kámoše.

Kam jezdíte nejčastěji?

Určitě na hrady a zámky. To je můj největší koníček. Cestuji za nimi po celé republice, ale třeba i do Německa, do Francie nebo na Slovensko.

Jak jste k té zálibě přišel?

Je to mou vášní od dětství. A stále větší. Začalo to cestováním po památkách s rodiči a dnes je to trvalá součást mého života. Herectví je vlastně zcela nehmatatelná věc, památkové objekty jsou pomníky nejen lidského ducha, ale i řemeslného umu. A je jedno, jestli je to gotická bašta nebo klasicistní triédr. Miluju, že se toho můžu dotknout. Za vším jsou veliké lidské příběhy, plné radostí i zármutků. Nesmíme se k památkám chovat macešsky, protože mají paměť.

Máte mezi našimi zámky a hrady své favority, oblíbence?

Hrádek u Nechanic, kde jsem provázel a kde provázím občas dodnes. Pernštejn, hrad – labyrint, kde můžete zabloudit jak v jeho prostorách, tak v příbězích jeho historie. Frýdlant – hrad s mimořádnou atmosférou, která nadchla i Franze Kafku a podle níž napsal svůj Zámek. Zámky Jaroměřice, Hluboká, Dačice, Slatiňany, Kratochvíle... Já bych je musel vyjmenovat všechny. Každý je neopakovatelný a na každý se strašně rád vracím.

Jak reagují turisti na Hrádku u Nechanic, když se jich ujme známý herec?

Občas bývají trochu zaskočení, ale myslím, že počáteční rozpaky překonáme a pak vše běží, jak má. Vlastně jim spíš připadám povědomý, takže se mne v průběhu prohlídky třeba zeptají, jestli nejsem taky náhodou z Lanškrouna a jestli se tam nepotkáváme v Bille. 

Celý rozhovor s Jaroslavem Pleslem a další články najdete v novém čísle časopisu OK! Magazine, které je právě na stáncích.

...

Autor: Milan Šefl
Diskuse ke článku
.
Související články
1080p 720p 360p
DesktopMobile