Když jsem se s Vendulou Svobodovou potkala, vypadala báječně, žluté šaty jí neskutečně slušely a zlaté doplňky vypadaly skvěle. Těžce dosedla na židli a zapálila si cigaretu. Není divu, Vendula se svým nadačním fondem Kapka naděje připravuje velkolepý charitativní koncert, který přinese další peníze pro ty, kteří je potřebují. K téměř 160 milionům korun, které za patnáct let nadace rozdala nemocnicím, tak přibude další suma. 

Co zrovna připravujete?
Připravuji charitativní koncert pro Kapku naděje, který bude plný hvězd, jako jsou Václav Noid, Michal David a další. Proběhne v polovině června a přiznám se, že mě jeho finiš dost vyčerpává.

Věřím, že je to spousta práce. Co děláte, když zrovna nepracujete?
Teď zrovna cvičím, ale vlastně je to taky práce. Připravuji totiž projekt s názvem Pekáč buchet, který je o cvičení a taky o silné vůli. V rámci něho je sponzorována každá buchta na břiše, kterou si člověk vycvičí, a peníze půjdou na popáleninové centrum nemocnice na Vinohradech. Dneska jsem si z toho cvičení dokonce hnula plotýnkou.

A když zrovna ani necvičíte?
Pleju na zahrádce. Také se starám o rodinu, když si syn neví rady, píšu s ním úkoly a také moc ráda vařím. Ale zahrada, to je strašné. S kolegyní z Kapky si vyměňujeme naše zahrádkářské zkušenosti. Já jsem si dokonce koupila skleník a budu pěstovat rajčata a okurky. Je to docela věda, tak jsem zvědavá, co to zase budu mít za laboratoř.

Syn Kuba pomáhá se zahradničením?
Jasně. Stavěl třeba přístřešek na zahradě, s přítelem seká dříví, na tom si alespoň trénuje forhend a bekhend, ale to víte, že se mu někdy nechce. Ale já si myslím, že děti by měly mít nějaký řád, hlavně nechci, aby trávil čas na počítači. Samozřejmě: když je hnusně, tak si k němu taky zaleze, ale jinak se snažím, aby byl venku a hlavně s kamarády, aby komunikoval verbálně, a ne jen přes Facebook. Kromě toho ten ani nemá.

Nemá Facebook, to je ve škole asi jediný, ne?
Občas mi vyčítá, že ho nemá. Hlavně proto, že nemůže lajkovat. Nedávno jsem dávala na svůj profil nějakou fotku, kde byl i Kuba, a jeho moc zajímalo, kolik měl lajků. To mě utvrdilo v tom, že Facebook nepotřebuje, a tak se ho budu snažit udržet od toho dál co nejdéle. Myslím, že ho tím trochu chráním.

Už se mu líbí holky?
Samozřejmě. Chce se líbit, jednou si dokonce místo pití vzal do školy tužidlo, aby měl správně natužený účes. 

Musím říci, že vypadáte báječně. Jak to děláte?
Při tom všem, co dělám, se samozřejmě snažím o sebe starat. Říkám tomu americký den. To vždycky někam vlítnu na kosmetiku, na vlasy a nehty... Ale tak jednou za měsíc, nudí mě to a trápí mě, jak mi utíká čas. Taky se snažím jíst zdravě, ale někdy zhřeším. Já moc nejím pečivo, ale když jsem držela dietu, kde jsem ho musela vynechat úplně, očuchávala jsem doma rohlíky, jak moc jsem na ně měla chuť. Ale vydržela jsem. Je to o silné vůli a také o tom, mít rád sám sebe.

Co vám pomohlo začít se mít ráda?
To přišlo s léty. A taky s druhým rozvodem, který jsem nesla špatně. Tehdy jsem začala chodit k psychologovi, který se postupem času stal mým kamarádem, se kterým si dnes vyprávíme vtipy. Bylo prostě potřeba uspořádat si nějaké věci v životě, protože já jsem měla ve skříni hodně kostlivců...

Je to důvod, proč už teď tolik nemluvíte o svém partnerovi?
Občas o něm mluvit musím, třeba teď kvůli charitativnímu koncertu, ale jinak je asi pravda, že neventiluju, jak jsem teď spokojená. Některým lidem z mého okolí vadí, že je můj partner mladší, ale já si myslím, že je to naše věc. A navíc – já se stará rozhodně necítím! Vím, že jsem si dala laťku vysoko, ale já jsem nikdy neměla malé cíle. 

Když máte mladšího partnera, nejste žárlivá?
Zatím necítím žádnou paniku. Žárlivost je strach a záležitost ega a já myslím, že si natolik důvěřujeme, že žárlivost není potřeba. Jinak bychom spolu nemohli být.

Vendulo, rozhodně nejste stará, protože staré ženské se nenechávají tetovat. Vám na těle nějaké obrázky za poslední dobu ale přibyly...
Teď v poslední době ani ne, to poslední mám, myslím, tři roky. Na nártu mám asi 15 let lilii, to je kytka věčnosti, tak tu tam mám za Klárku. Ale teď jsem si ji nechala přetetovat, protože už to bylo vybledlé. Pak mám na zádech citát a kytku, vážku na zápěstí a na ruce emblém. Ten mi nakreslila jedna šikovná studentka. Možná mi ale časem ještě něco přibude, ale celá potetovaná nebudu.

Co pro vás ta tetování znamenají?
Všechno jsou to věci, které nenahlodá zub času, jak já říkám. Vždycky vzniknou ve spojitosti s nějakou životní událostí a někdo mi je vytvoří, protože kdybych si je měla nakreslit sama, nedopadlo by to. Rozhodně to není tak, že bych přišla do studia a vybrala si něco z katalogu, to by nemělo význam.