Už nyní tam tráví většinu času, podílela se například na výstavě v Londýně. Kromě svého pracovního života se ale Menzelová v rozhovoru rozpovídala i o svém soukromí, které je pro mnohé zarážející. Žije jen s maminkou a dceru jí pomáhají vychovávat jak její manžel Jiří, tak i otec Aničky Jaroslav Brabec. „Je pravda, že jsme takový nestandardní model, ale nejdůležitější pro mě je, že Anička vyrůstá v harmonickém prostředí,“ svěřila Olga.

Jste hodně pracovně vytížená, kdo vám pomáhá s Aničkou?

„Není to tak pořád, ale pravdou je, že mi hodně pomáhá moje máma, která mě třeba dnes ráno vystřídala v hlídání, protože Anička vstává pravidelně v šest. Předáme a já jdu zas spát.“

Spát? Co děláte po nocích?

„Pracuji. Chodím spát kolem jedné nebo druhé hodiny ranní, někdy i třetí, a když vstáváte v šest, tak se to moc dlouho vydržet nedá.“

Máte zlatou maminku...

„Zrovna dneska jsem jí říkala: Nevím, co bych bez tebe dělala a ona No to bys musela chodit spát dřív…"

Tatínek Aničky a váš manžel se také zapojují do hlídání?

„Určitě. Tatínek funguje, tak jak má a Jirka mi teď zrovna pomáhal, protože v pátek se miv yvrbila nějaká tři nečekaná jednání a máma byla pryč, tak jsme to museli absolvovat s Jirkou a Aničkou dohromady, tak to bylo docela vtipný.„

Nemá v tom třeba vaše dcera trochu zmatek?

„Před Aničkou není nic zatajováno. Myslím, že je důležité, aby dítě vyrůstalo v pravdě. A to tak u nás je“.

Jak se taková věc vysvětluje malé holčičce?

„Jak už jsem řekla v předchozí odpovědi. Anička vyrůstá v harmonii a klidu a to je podstatné.“

Vyhovuje vám takový život?

„ A co je dnes ideální? Vždy je potřeba udělat nějaký kompromis a myslím si, že by nikdy neměly spory dospělých zastínit dítě. Což se bohužel dnes děje velmi často. Ditě se leckdy stane nástrojem pomsty. A to je model rodiny, který je podivný a pokroucený.“

Z Aničky je už velká holka, je jí dva a půl roku...

„Ano, hodně vyrostla a krásně mluví. Tuhle jsem po ní chtěla, aby si uklidila hračky a ona odvětila - Mami, to je nuda všech dob..."

Nemluví sprostě, děti rádi opakují všechno, co kolem sebe slyší?

„Musím si dávat pozor. Anička je velmi vnímavá a bystrá. Když třeba řídím, občas mi něco ujede ao na je toho svědkem. Nedávno jen tak zamumlala „pitomec“. Já se jí ptám, co to říkáš a ona mi odpověděla "pitomec". Ale naštěstí neví, co to znamená.“

Před rokem jste ukončila magisterské studium, neplánujete se dál vzdělávat?

„Zatím mi to opravdu stačilo. Pokud bych znovu šla do školy, tak bych si chtěla jedině zlepšit jazyky.“

Neplánujete se naučit jazyky a pak hurá za hranice?

„Mám tendence utéci, nebo spíš být delší dobu v zahraničí v sobě už dlouho. Když vidíte to politické klima, které nenahrává k tomu, aby tady lidé byli spokojeni, tak ty tendence být v zahraničí zesilují.“

Co tedy chcete vy?

„Část roku být tady a větší část někde jinde. Ale tato představa zatím nemá reálné obrysy, takže uvidíme. Měla jsem jen krátkou možnost studovat v cizině a bylo to skvělé. I Anicče bych to přála“.

Ujela byste sama?

"Kdo ví… Jak člověk stárně, tak si také víc uvědomuje, že by se mu mohlo po těch blízkých také stýskat. A já si nerada stýskám."