Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

Kateřina Klasnová: Doma vládneme oba!

27. března 2011 | 13:32

Poslankyně Kateřina Klasnová (34) patří služebně i věkem k nejmladším a také nejvíce sexy tvářím Poslanecké sněmovny. Říká se o ní, že je to politická neřízená střela. Když jí o něco opravdu jde, nezná prý bratra, ani manžela, ministra dopravy Víta Bártu (38). Jak se seznámili, kdo je u nich doma pánem a zda kvůli práci vůbec stihnou pořídit si potomka, to všechno prozradila Blesku.

Co říkáte tomu, že nespokojenost uvnitř Věcí veřejných je spojována s příliš autoritativním přístupem vašeho manžela Víta Bárty?

„Vítek Bárta je silná osobnost, je ekonomickým ministrem a týkají se ho různá vyjednávání o reformách. Každý má možnost se vyjádřit na poslaneckém klubu a záleží na něm, kolik času si tam vyboxuje. Přes média to řešit nechci, je třeba si sednout a věci si vyříkat."

Takže si nemyslíte, že by se VV rozpadaly, rozdrobily?

„Myslím, že je to částečně novinářská kachna a částečně zrcadlení nespokojenosti části poslanců. Ale že by to dospělo tak daleko, aby odcházeli, to ne. A že by dokonce měli odejít k ODS tak to si opravdu nemyslím. Různé názorové proudy neznamenají drolení, jako místopředsedkyně strany krizi nevidím.“

Říkáte, že manžel je silná osobnost, nemohu se tedy nezeptat, kdo je u vás doma hlava rodiny? Kdo tak říkajíc nosí kalhoty?

„Oba jsme dost silné osobnosti, často máme na věci odlišné názory. Jsme spolu devět let a naučili jsme se vzájemné toleranci. Navrch nemá nikdo, a tak to ve zdravém vztahu má být.“

Jak jste se vlastně poznali?

„Na etapy. Poprvé jsme se viděli, když mi bylo šestnáct let, a podruhé, když jsem končila vysokou školu, v mých pětadvaceti. Zakoukali jsme se do sebe, když jsme byli na jedné brigádě.“

Představili jste jeden druhého rodičům?

„Velmi rychle, během čtrnácti dnů. Já mám Vítkovu rodinu moc ráda a on tu moji také. Jezdíme společně na dovolené, tam žádné skřípění není.“

Vzpomenete si, jak dlouho jste vdaná?

„Já to spočítané nemám (8 měsíců – pozn. red.), ale brali jsme se s Vítkem v červenci, tak už to pár měsíců bude. Naše manželství je skoro stejně mladé jako současná vláda. Ta byla jmenovaná třináctého nebo čtrnáctého července a my se brali kolem desátého nebo tak nějak.“ (směje se)

Oba jste s manželem v jednom kole, vidíte se aspoň večer a o víkendech?

„S večery je to špatné, ale víkendy se snažíme trávit společně.“

A stihnete si při tom tempu pořídit potomka?

„Až budeme chtít, tak jistě.“

Myslíte si, že jste dobrá manželka, mimochodem, co manželovi připravujete k snídani?

„Dnes to byly tvarohové lívance, to je jeho oblíbené jídlo. Dělám mu je s javorovým sirupem nebo se skořicovým cukrem.“

A co máte v oblibě vy?

„Já jsem docela velký jedlík. Mám ráda ryby, ale i úplně nezdravé věci, jako jsou bramboráky nebo svíčková. Na co mám chuť, to si dám.“

Na vaší postavě to ale určitě vidět není! Držíte snad nějakou dietu, nebo sportujete, že jste tak štíhlá?

„Mám dobré geny a hodně stresu. Ale na jarní jízdy na in-linech nebo na kole už se těším. A k pravidelnému pohybu mě nutí i mí dva psi.“

Vyhovuje vám, jak se vaří v poslanecké restauraci?

„Ony některé ty restaurace tak trošku připomínají Labskou boudu v sedmdesátých letech. Stravuji se tam opravdu, jen když není zbytí, když hodně pospíchám. Cena jídel tam odpovídá výkonu, co bych vám povídala. Je tam ještě hodně socialistický duch.“

Když mluvíte o socialismu… Jedním z důležitých bodů, které teď ve Sněmovně projednáváte, je třetí odboj, jak jste daleko?

„Jsem v pracovní skupině, která ten zákon dolaďuje, dvacet let po pádu komunismu je docela ostuda, že ho ještě nemáme. Jsou tu lidé, kteří by si uznání zasloužili.“

Pro někoho jsou symbolem třetího odboje bratři Mašínové. Jak se na ně díváte vy?

„Symbolem kladných hrdinů pro mě určitě nejsou. Zákon by neměl uznat lidi, kteří použili nepřiměřeného násilí – i podle mezinárodních konvencí – za jakési hrdiny odboje. Bratři Mašínové pro mě hrdiny nejsou.“

Jak je vám jako poslankyni, když se v Parlamentu potkáváte nebo jednáte s lidmi namočenými do korupčních afér?

„Byla jsem moc ráda, když v posledních volbách došlo k velké obměně Poslanecké sněmovny. Je tu 114 úplně nových tváří a já to chápu jako volební defenestraci zkompromitovaných, spojenou s velkými očekáváními. Jenomže jsou tu ještě matadoři, za kterými je nějaká minulost. Co si lidé zvolili, to v Parlamentu mají. Poslance zbavit mandátu nelze, ať se děje co se děje...“

Sem spadá i korupční kauza Promopro na ministerstvu obrany?

„Ano a řeší se. Se zveřejňováním nových faktů roste tlak i na vyvození politické odpovědnosti a já čekám, že nějaká skutečně vyvozena bude.“

Když ale padne jedna politická figura, může to spustit dominový efekt. Snaha tomu zabránit je prý důvodem soudržnosti poslanců ze všech stran, co vy na to?

„Věci veřejné šly do voleb s bojem proti korupci jako s jedním z hlavních témat. Přijetí známého protikorupčního balíčku o tom svědčí. Je to ale běh na dlouhou trať. Já jsem se zúčastnila různých konferencí americké obchodní komory a ti tam říkali naprosto otevřeně, že tady musí začít padat hlavy. Za korupci musí jít vinicí sedět! Může pak nastat dominový efekt, ale zároveň to bude velmi ozdravné pro společnost.“

Zrušení imunity by tomu také prospělo?

„Určitě. Vždyť vláda se zavázala koaliční smlouvou, že doživotní trestněprávní imunitu zruší, ale zákon o tom v Parlamentu neprošel právě politických matadorů. Tak jsem připravila nový návrh a teď vedeme s ODS velkou debatu. Jenže to na mě dělá dojem, že se spíš hledají cesty, jak udělat, aby to nešlo. Odsouvá se to, ale věřím, že se to podaří prolomit.“

Řekla jste, že korupce je běh na dlouhou trať. Jste dobrý běžec?

„Já myslím, že mi dech vystačí.“

Vydrží ale s dechem i Věci veřejné, kterým výrazně spadly preference?

„Být součástí škrtající vlády neprospívá žádné z politických stran. Věřím ale, že ani těsně před cílem se Věci veřejné za svůj výkon nebudou muset stydět a že náš běh ocení i občané.“

Když jsme u té víry… vy jste vystudovala teologii…

„…religionistiku a dějiny náboženství. Mám doktorát z teologie.“

A jste věřící?

„Hmmm... Ano, ale mám to trošku komplikovanější. Nemám potřebu být organizovaná a chodit do kostela. Pokřtěná ale jsem, v husitské církvi.“

Autor: František Prachař, koj
Video se připravuje ...