Úterý 3. prosince 2024
Svátek slaví Svatoslav, zítra Barbora
Zataženo, déšť se sněhem 4°C

Michaela Maláčová: Můj život s miliardářem

7. března 2011 | 12:52

Vždy šla za svým cílem. Po návratu z přehlídkových mol v USA vystudovala Michaela Maláčová FAMU, poté pracovala na thajském velvyslanectví, tři roky dělala mluvčí ODS. Před sedmi lety založila soutěž krásy Česká Miss a dnes je úspěšnou podnikatelkou. Její osobní život připomíná pohádku - okouzlila uhlobarona Zdeňka Bakalu, má s ním tři děti a loni v létě stanuli před oltářem. S rodinou žije ve Švýcarsku.

Co vás na vašem manželovi zaujalo nejvíce, když jste se úplně poprvé setkali?

„Jeho hlas a úsměv… Věděla jsem, že se ještě někdy uvidíme.“

Bylo to osudové setkání?

„Určitě, my si to pamatujeme oba dva. Bylo to 12.12. ve 12 hodin. Potkali jsme se v jedné kavárně ve Vězeňské ulici v Praze. Měli jsme své vlastní pracovní schůzky a seděli u stolů kousek od sebe. Zdeňkův společník je můj dlouholetý známý a tehdy nás také vzájemně představil.“

Loni v červnu jste se po šestiletém vztahu vdala. Změnilo se tím něco ve vašem životě?

„Ne, vůbec nic. U nás ta svatba není zas až tak důležitá, protože jsme rodiče tří dětí a od začátku jsme spolu žili jako manželé. Vždycky jsem říkala, že se budu chtít vdát, až nebudu těhotná nebo nebudu kojit. A to se loni v červnu zrovna povedlo.“

Jaké vlastnosti si vážíte nejvíce na svém muži?

V roce 1991 vyhrála titul Miss Česko-slovensko
Autor: Dana Kolářová

„Kombinace vřelosti, chytrosti a moudrosti – to si myslím, že je důležité. Je tam cit i rozum, nemyslí jen na svou práci a na druhé straně nám dokázal dát zázemí, a to nejen materiální, ale i emoční. My jsme si prostě sedli tak, jak jsem vůbec nepředpokládala, že by to bylo možné.“

Co byste mu nikdy neodpustila?

„To se těžko říká, když ta situace zatím nenastala.“

A co třeba nevěra?

„Nevím, jak bych se zachovala. Zatím jsem v životě nic takového nezažila. Mé předchozí vztahy končily z jiných důvodů a hlavně jsem neměla děti. Vím, že ztráta důvěry a respektu k partnerovi je vážná věc. Raději si to nepředstavuji a užívám si každého dne.“

Máte dceru Anabel (5) a syny Arona (3) a Arama (1,5). Jaký styl výchovy preferujete?

„Jsem zastáncem spíš přísnější výchovy, umím je i potrestat. Nechtěla bych mít rozmazlené, křehké bytosti, které při vypuštění do světa padnou na čumák. Snažím se jít příkladem, mluvit s nimi a vytvářet doma pohodu.“

Jak trestáte své ratolesti?

„Spolupracuji s profesionálními chůvami, které mi přes den ve výchově pomáhají. Dohoda je, že když děti zlobí, musí se zklidnit. Máme k tomu vyčleněné místo, kam si sednou a jsou tam tak dlouho, než se uklidní. Většinou to trvá pár minut. Chci, aby si uvědomily, že něco udělaly špatně. Učíme je také omluvě.“

Podle čeho si chůvy vybíráte?

„Spolupracuji s agenturou, která zaměstnává profesionálky. Mají zdravotní a pedagogické vzdělání a jsou schopné učit děti anglicky a francouzsky.“


Proměny Michaely Maláčové


Jakými jazyky mluví vaše děti?

„Všechny děti mají jako hlavní jazyk angličtinu, druhý jazyk je francouzština. Doma ale mluvíme česky. Pohádky dětem vyprávím v češtině.“

Vedete děti i ke sportu?

„Ano, ale nepřeháníme to. Učí se plavat, lyžovat, jezdit na kole, ale také malují. Věnují se podobným aktivitám jako jejich vrstevníci. Dítě se má zabavit, rozvíjet a také poznávat kolektiv.“

Pětiletá Anabel je ve věku, kdy se pomalu chystá do školy. Jak se těší do první třídy?

„Anabel už do školy chodí. Je to mezinárodní škola pro děti od tří let až po střední školu. Do Švýcarska přišla se znalostmi angličtiny a nastoupila do ročníku mezi stejně staré děti. Po pár měsících nám učitelé doporučili, aby postoupila výš. Dnes je nejmladší a zvládá to s přehledem. Začala už číst, psát a počítá do stovky. Od 1. září nastoupí v pěti do první třídy.“

Čím vás dokážou vaše děti rozzlobit?

„Rozzlobit? Spíš rozladit. Jak jsem už řekla, nemám ráda ukňourané děti, takže když s tím začnou, dám jim jasně najevo, že to na mě neplatí.“

Působíte velmi klidně a vyrovnaně. Ruply vám už někdy nervy?

Zdeněk Bakala a Michaela Maláčová jsou spolu už přes šest let šťastni
Autor: Dana Kolářová

„Stává se mi to výjimečně, ale znám to. Náročné jsou přesuny a nevyspání. Se třemi malými dětmi vám občas dvě ruce nestačí – například koupat batole a hlídat další dvě, aby se třeba nepopraly. Smekám před všemi, kteří jsou na výchovu více dětí opravdu sami.“

Kdo je přísnější rodič, maminka nebo tatínek?

„Myslím, že se tak nějak doplňujeme. Někdy já, jindy zase Zdeněk. Ve výchově se shodneme.“

Váš manžel je miliardář, nicméně vy jste se ženou v domácnosti nestala. Jak vypadá váš klasický pracovní den?

„V podstatě je každý jiný. Jsem předsedkyní skupiny společnosti Luxury Brand Management, která má hodně aktivit. Společně s našimi významnými partnery prodáváme luxusní zboží, vlastníme PR a modelingovou agenturu, máme reklamní agenturu. Zároveň jsem předsedkyní Nadace Zdeňka Bakaly, která ročně podporuje zhruba 20 českých studentů na prestižních školách v Americe či Anglii. Můj den nezačíná později než v půl osmé ráno a nekončí dřív než před půlnocí.“

Existují situace, ve kterých se těžko rozhodujete?

„Nerada řeším spory s nejbližšími, ať už v práci nebo doma. Vyčkávám, kdy je vhodná doba si promluvit a jak. Oddaluji někdy rozchod s lidmi, kteří mě například zklamali pracovně.“

Co jako majitelka PR agentury říkáte na akci lékařů a jejich heslo Náš exodus, váš exitus, tedy náš odchod, vaše smrt?

„Podle mého názoru to nebyla úspěšná akce. Získali sice navýšení platu, ale za jakou cenu? Říct veřejnosti exodus či exitus je možná výrazné, ale přehnané. Myslím, že z toho dnes již někteří nemají dobrý pocit.“

Jakému politikovi byste dnes dělala tiskovou mluvčí?

„Dnes už žádnému.“

Proč?

„Téměř deset let dělám věci sama za sebe, od nápadu až po realizaci. Nutilo by mě to převzít plnou odpovědnost, nejen radit a stát bokem. A do aktivní politiky nemůžu. Politika vyžaduje obrovské množství času a trvalou přítomnost v Česku. My tady nežijeme a čas se dnes snažím věnovat hlavně rodině.“

Když máte volno, jak odpočíváte?

„Naprostým relaxem je pro mě být chvíli úplně sama, v klidu se vyspat alespoň do osmi ráno, donést si kávu do postele, přečíst knížku nebo si uvařit společně se Zdeňkem něco dobrého k obědu.“

Kdy a kde jste byla naposledy na dovolené?

„Cestujeme pravidelně, nevím, zda tomu říkat dovolené, protože pracujeme průběžně. Zrovna teď vám odpovídám z USA.“

V loňském roce jste převzala konkurenční soutěž krásy a spojila ji se svou. Stojí za tím peníze, jak si někteří lidi myslí?

„Nebylo to tak, že by přišel můj manžel a nabídl sto milionů se slovy dejte nám Miss České republiky. Česká Miss prostě uspěla více a je za tím hodně práce celého týmu. Miss ČR už dlouhodobě uměle přežívala a v podstatě ji dotovali nastupující majitelé, ať už zmizelý pan Moťovský nebo pak následně známá stavební společnost. Ta mi po našem získání licence na Miss World nabídla převzetí Miss ČR a já obě soutěže sloučila v jednu.“

Co nového letošní první ročník spojené soutěže nabídne?

„Poprvé bude soutěž v Hudebním divadle v Karlíně, místo 12 soutěžících je 14, vysíláme s televizí Prima. Budou tři vítězky - Česká Miss, kterou zvolí diváci, nás bude zastupovat na Miss Universe, Českou Miss World zvolí porota a dívka, která získá třetí zásadní titul, nás bude reprezentovat na Miss Earth. Jedná se o soutěž, ve které každá z dívek musí připravit ekologický či charitativní projekt. Je to taková Bio Miss.“

Jaká děvčata mají podle vás větší šanci uspět ve světě? Blondýnky nebo brunetky?

„Myslím, že v dnešní době není vůbec důležitá barva vlasů. Na světě je ovšem určitě víc brunetek než přirozených blondýnek, což je činí vzácnějšími.“

Jste štíhlá jako proutek, jak se udržujete ve formě?

„Jsem štíhlá od přírody, od svých dvaceti let mám pořád stejnou váhu 62 kg s výjimkou těhotenství. Se sportem to nepřeháním, hraji golf, lyžuji, ale mnoho času mi na pravidelnost nezbývá.“

Jaký je váš názor na dnes módní vylepšení žen plastickým chirurgem? Šla byste do toho?

„Nejsem proti rozumným úpravám, které mohou vylepšit nějaký ten nedostatek, i když u soutěžících upřednostňuji přirozenost. Pokud bych něco potřebovala upravit, nebála bych se do toho asi jít. Ale všeho s mírou.“

Autor: Jindra Pelikánová, koj
Video se připravuje ...