Přizná, kolik utrácí za oblečení a jak by reagovala na fotku manžela v novinách po boku krásné modelky?

Přiznala byste plastickou operaci?

„Ale já ji klidně přiznám i tak. Plastiku prsou bych si ráda nechala udělat, ale setkala jsem se s názorem, který má bohužel i můj muž, že to není přirozené. Osobně mám za sebou plastiku spodních víček před třemi lety. Jsem hrozně ráda, že spousta žen už na podobných zákrocích nešetří. Mně to pomohlo a cítím se mnohem líp.“

Vydáváte velké peníze i za šaty? Máte ve svém šatníku drahé kousky?

(nahlas a dlouho se směje) „Nesrovnávám se s ostatními, ale pravda je, že mám oblíbenou jednu dražší značku, od které mám asi šest kostýmků. Zrovna teď jsem přemýšlela, že můj šatník není moc variabilní. Upřednostňuji kvalitní věci a radši jich mám míň. Mám ráda i netradiční barvy, např. růžovou.“

Jako bývalá sestřička jste určitě zvyklá nosit krátké sukně.

„To jsem, ale mini-sukně jsou jedním z rizikových faktorů tohoto povolání. Na některé pacienty nepůsobí zrovna uklidňujícím dojmem!“

Co vás stálo nejvíc?

„Kostýmek, který jsem měla na Sestře roku. Byl od světoznámé značky, ale koupila jsem si ho po slevě.“

Byla jste někdy v secondhandu?

„Byly doby, kdy jsem měla dvě malé děti, považovala jsem to za efektivní, protože děti tak rychle rostou, že ty věci ani nestačí zničit.“

Jak jsou vůbec na tom vaši kolegové ve vládě? Voní vám čeští muži a jsou dobře oblečeni, či nikoliv?

„Voní všichni. A jak si všímám, tak i u nás na ministerstvu jsou muži dobře oblečení. Ta úroveň, aspoň v těchto kruzích, se hodně vylepšila. Dokonce si muži všímají, co máme my ženy na sobě!“

Co vy a drogy? Máte nějaké zkušenosti?

„Běžně to, co česká populace zneužívá – trochu alkohol. Mám ráda dobré pivo a víno. A co jako ministr zdravotnictví nemůžu popírat, protože byste mě usvědčili ze lži, je, že si občas zapálím. Nejsem na to pyšná, ale bohužel to pro mě droga je, obzvlášť ve společnosti přátel. Vlastně se to dá nazvat sociálním kouřením.“

Střídáte často auta?

„Já jsem ten tvor, co má vztah k věcem. Když jsem se loučila s oktávkou, dojalo mě to. Takže nestřídám a ani nevyhledávám luxusní značky. Zajímá mě, jak to jede. Ani finančně na tom nejsem tak, že bych mohla často auta střídat. Teď mám tři roky staré francouzské auto a jsem s ním moc spokojená.“

Šušká se, že máte milence.

„Přání je otcem myšlenky!“

Vaše přání, nebo nepřátel?

„Myslím, že přání novináře. Jak se takové a podobné informace objevují často v tisku, má se za normální milence mít. Ale mě se tato otázka netýká.“

Myslíte tím situaci na naší politické scéně?

„No právě, tak je to u nás teď nastaveno, že skoro každý má milenku.“

Prudký vzestup sestřičky

V roce 1980 byla ještě sestrou na jednotce intenzivní péče v IKEM. Přes funkce staniční a vrchní sestry a později i náměstkyně ředitele byla v roce 2007 pověřena řízením Fakultní Thomayerovy nemocnice. V roce 2009 se stala ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí. Až skončí její dočasná funkce ministryně zdravotnictví, vrátí se zpět do VFN.

Jak drahého máte kadeřníka?

„Nechodím do luxusních salonů, ale do běžného řetězce. Přece jenom mám vlasy krátké. Není to tak složité na úpravu. Před akcemi si s nimi umím poradit i sama.“

Co byste řekla tomu, kdyby se v novinách objevilo, že váš muž byl viděn s modelkou?

„Že je to chlap!“

Zatajila jste vy něco ve svém manželství? Lhala jste někdy?

„Zatajuji poměrně často ceny mého šatníku. Ovšem velmi brzy se to prolákne a manžel pak projevuje svou nespokojenost.“

Vyděláváte víc než on?

„My to nijak nepoměřujeme, ale on jako podnikatel ve stavebnictví vydělává dost. O tom to není – spíš o tom, že je od přírody šetřivý, stejně jako náš syn.“