Budete reprezentovat Česko na světové soutěži krásy Miss Universe, kde vám budou konkurovat převážně silikonové krásky. Jak jste na tom vy?

„Až na umělé nehty jsem celá přírodní! Myslím si, že hezké ženy by se neměly plastikami vylepšovat.“

Vám se to říká!

„Já přece nejsem dokonalá! Určitě bych si přála být vyšší než 170 cm. No a pak je tu můj úsměv – někdy si říkám, že ty moje upíří zuby vypadají strašně, a jsem na rozpacích.“

Nicméně vaše postava má k dokonalosti blízko.Stojí vás to hodně úsilí?

„V rodině máme spíše plnoštíhlost, tak se musím snažit. Ráda běhám v přírodě, snažím se jíst zdravě, biopotraviny, hodně zeleniny a ovoce. Mám ráda kuskus, amarant, pohanku…“

To zní chlapovi až děsivě.

„Nebojte, jsou skvělé, a což teprve takové pukance z pohanky, ty si dávám do jogurtu a chutnají báječně!“

Nebyly kulinářské rozdíly jedním z důvodů rozpadu tříletého vztahu s vaším přítelem? Sehrálo svou roli to, že jste byli ještě příliš mladí na dlouhodobý vztah?

„To určitě ne, můj přítel byl o šest let starší. Ale v některých názorech jsme se přece jen rozcházeli. Nerad třeba chodil do společnosti. A neměl sklon k exhibicionismu jako já. On potřebuje ženu, která bude doma. A to já nejsem.“

To věřím, vy, taková rockera, jak jsem slyšel. Prý je vaše kapela světově proslulá, zvláště na Třebíčsku?

(směje se) „Vystupuji se dvěma kapelami, hrajeme po klubech a na zábavách hlavně rockové písničky od Kiss, Nirvany, Judas Priest, Arakainu, ale i Pink nebo Roxette. Teď nebudu mít tolik času, ale zpívat chci dál.“

Dokážete pořádně zavřeštit?

„To asi jo, přijďte si mě poslechnout! Ale u holky ty hlasové přechody nikdy nejsou tak dobré, jako když to zařve a vyzpívá chlap. Ale vždycky, když vidím, jak diváci mávají těma rukama a rockersky hrozí, tak mě to vybičuje…“

Na party po finále České Miss jste ale dala dost dobře Cobaina v »Smells Like Teen Spirit«!

„Snad se to dalo poslouchat.Když jsem slyšela, že hrají mou oblíbenou Nirvanu, neodolala jsem…“

Každopádně vaše cesta bude určitě jiná než Cobainova, kterého zabily drogy.Tušíte, kudy po vítězství v Miss povede?

„Jsem ve třetím ročníku gymnázia, tak chci určitě školu dodělat, mám jedničky a dvojky.“

Co vám nejvíc jde?

„Chemie, fyzika, mám ráda matematiku. A také mě dost baví latina, ta se dobře učí.“

Latinu se učíte, protože chcete na medicínu?

„Chtěla bych zkusit nějaký zdravotnický obor, líbí se mi stomatologie, ale to je ještě daleko.“

Studium na katolickém gymnáziu souvisí s vaší vírou?

„Na škole nejsou zdaleka všichni studenti věřící. Ale já věřím v Boha.“

Chodíte ke zpovědi a na svaté přijímání?

„Ne, nejsem pokřtěná. Já vlastně ani nechodím do kostela. Nepotřebuji kostel a faráře ke své víře v Boha, komunikuji s ním přímo.“

Za tohle rouhání byste skončila v temném středověku na hranici.

„To asi jo, ale já prostě nejsem zastáncem kostela, podle mě Bůh uslyší každého, ať je kdekoliv. A ani mi není příjemné, jak jsou kostely vyzdobené, působí to na mě divně… Modlení se k podobiznám a obrazům mi přijde nesmyslné. I v Bibli je psáno, že člověk by si neměl vyřezat nějakou sošku a pak se k ní modlit.“

Jak by se asi papeži líbilo vaše pojetí katolické víry?

Určitě moc ne. Ale každý má svou víru postavenou jinak a potřebuje k ní něco jiného.“

Ateisté se ptají, jak se může Bůh dívat na všechna neštěstí ve světě, katastrofy a nemoci. Kdyby existoval, tak by přece nenechal lidi tak trpět?

„To je na dlouhou debatu. Ve škole o tom často diskutujeme. A třeba ve Starém zákoně se také takové věci děly, umíraly lidé… Prostě asi to tak má být, nevím.“

Když jsme u těch teorií, máte problémy s některými body Desatera božích přikázání?

„Každý má s některými z nich problém. Třeba nezabiješ, nesesmilníš, ty jsou v pořádku. Ale lež? Někdy je lepší trochu zalhat, třeba tak neublížím. A občas mám problém nevzít boží jméno nadarmo, když v rodině odmalička slyším klení panebože nebo jéžišmarjá.“

A co říkáte teorii »sex až po svatbě«?

„Nenazvala bych to sex, není to hezké slovo. Když se dva lidi poznají blíže, tak k tomu patří i tohle. A před svatbou.“

Vidím, že máte zajímavé názory, co takhle partnerská věrnost?

„Nevěru bych neodpustila. Pro mne je nevěra i líbání.“

Hmm… Za jakou částku byste se nechala nafotit nahá?

„Ani za milion. Podle mne je více sexy, když žena své přednosti rafinovaně skrývá. Sama Mae Westová řekla, že když se žena musí svléci, aby dokázala svůj sex-appeal, pak žádný nemá.“

Vraťme se na začátek soutěže. Poradil vám někdo, abyste se přihlásila?

„Psala jsem si na netu s kamarádkou vizážistkou a ta mi řekla, abych to zkusila, že mám šanci. Tak jsem se přihlásila. A za týden jela na casting do Prahy.“

Proč do Prahy, kde byla největší konkurence? Proč jste nevyrazila jako některá děvčata do Brna nebo Ostravy?

„Tak tohle mě vůbec nenapadlo, já jsem zvolila Prahu, protože tam mám tetu a mohla u ní přespat…“

Byla jste před začátkem finále vyklepaná?

„Byla jsem nervózní jen na začátku, ale když jsme vešly na pódium, hned to ze mě spadlo.“

Diváci od začátku viděli, že vedete. Tušila jste to v průběhu přenosu?

„Holky za mnou chodily, že vedu v hlasování diváků, ale pořád jsem tomu nevěřila, mohlo se to kdykoliv otočit, jako se to stalo třeba na Slovenské Miss.“

Dala vám zabrat adrenalinová disciplína, krkolomný let v akrobatickém letadle?

„Vůbec! Bylo to super! 4 G přetížení bylo sice silné, ale moc se mi to líbilo. Určitě bych měla problém s jiným adrenalinem, třeba s tím pojídáním červů…“

A co hadi a pavouci?

„Mám je ráda a chtěla bych si pořídit domu sklípkana. Teď, když dostanu na rok vlastní byt, tak si velkého chlupatého pavouka, který je ale mírumilovný a ne moc jedovatý, rozhodně pořídím. Možná i párek…“

Dáte jim nějaká pěkná jména, co třeba sklípkani Eva a Vašek?

(směje se) „Myslím, že mu, nebo jim, asi žádné jméno nedám.“

Pavouků, hadů, ani jiné podobné havěť se nebojíte… Zažila jste vůbec někdy v životě opravdový strach?

„Ano, bylo mi sedm let a stalo se to šest dní po smrti prababičky. Odskočila jsem si večer na toaletu, a když jsem se vrátila do postele, něco mi pořád říkalo, ať se podívám do oblouku nad schody. A najednou jsem viděla černý stín prababičky. Přestala jsem úplně dýchat, cítila studený pot…“

Jak to dopadlo?

„Sebrala jsem odvahu, rozsvítila lampičku a stín zmizel. Hned jsem běžela za našimi a spala s nimi až do rána. Nedokážu to nijak vysvětlit a dodneška mám trochu strach ze tmy. A když jsem sama, spím s rozsvíceným světlem.“

Tak to teď svítíte každou noc?

(směje se) „Máte pravdu. Vždyť už jsem prozradila, že jsem bez přítele.“