Lucie Hadašová: Chlapům se nemá nikdy věřit | Pro ženy | Blesk.cz

Lucie Hadašová: Chlapům se nemá nikdy věřit

10. ledna 2010 | 05:00

Modelka a Česká Miss 2007 Lucie Hadašová (23) se loni v létě odstěhovala za svým přítelem, hokejistou Jaroslavem Bednářem (32), který se kvůli ní rozešel se zpěvačkou Helenou Zeťovou, do ruského Nižného Novgorodu.

Práce modelky jí tam prý ale nechybí, raději se totiž stará o domácnost. V čem musela Jaroslavovi udělat největší ústupek? Láká ji kariéra ženy v domácnosti?

V létě jste se odstěhovala do Ruska. V čem se vám tam líbí víc a v čem míň?
„To je těžké, dohromady jsem tam strávila tak dva a půl měsíce. Nedá se říct, co je lepší a co horší. Jen člověk musí umět aspoň trochu rusky, což byl pro mě ze začátku problém.“

Takže teď už rusky umíte?
„Hodně rozumím, ale odpovídat je problém. Koupila jsem si učebnici a pilně studuju, jedna sousedka mi nabídla doučování, ale ještě jsem toho nevyužila. Většinou ale všude chodím s Jardou, který mluví plynule. A azbuku zvládám, potřebuju přece vědět, kde můžu parkovat!“

Naučila jste se už vařit ruská jídla?
„Vařím hlavně česká, abychom si připadali víc doma. Snažím se, tak snad bude snaha oceněna.“

S svým přítelem, hokejistou Jaroslavem Bednářem, žije Lucie v Nižnim Novgorodu
S svým přítelem, hokejistou Jaroslavem Bednářem, žije Lucie v Nižnim Novgorodu
Autor: Blesk - Martin Sekanina, Barbora Pejšová

Dovedete si představit žít tam nastálo?
„Ne, chyběla by mi rodina a přátelé. Nejsem typ člověka, který by se mohl odstěhovat napořád.“

Zkoušela jste se v Rusku prosadit jako modelka?
„Nabídky byly, ale musela bych do Moskvy a dál do zahraničí, což jsem nedělala ani v Čechách. Vztah s Jardou je pro mě momentálně důležitější než modeling. Ten pro mě byl vždy jen momentální zdroj peněz. Chci si najít pořádnou práci, což při škole ještě moc nejde.“

Když to byl jen krátkodobý zdroj, z čeho žijete dlouhodobě?
„Rok jsem pracovala, jinak jsem zatím byla student, takže mi pomáhali rodiče. Dovedla jsem si vydělat na momentální žití, ale našetřit si nešlo.“

Takže teď vás živí přítel?
„Modelingu v Čechách se věnuji stále, na pokrytí potřeb mi to stačí.“

A co děláte celé dny sama doma v cizí zemi?
„Ráno jdu nakoupit, Jarda po tréninku přijde na oběd a odpoledne jdeme na procházku nebo tak. Občas chodím s jednou Češkou venčit jejího psa, na nákupy... Ne že by mě to úplně naplnilo, čas prostě trávím péčí o domácnost. Teď jsme s Jardou začali chodit do posilovny, takže to ubíhá zase o něco rychleji.“

Dovedete se představit, že byste byla ženou v domácnosti dlouhodobě?
„Něco jiného by to bylo, kdybychom měli děti. Nedovedu si představit, že bych děti třeba posílala samotné městskou dopravou. Kdybych měla partnera, který by nás dokázal zabezpečit, tak bych nějakou dobu asi doma byla. Jinak se o tom ale mluví a jiná bude skutečnost. Když slyším, jak být doma leze na nervy, tak bych nakonec možná volila jinak. Ostatně, nestuduju vysokou školu jen proto, abych si pak diplom pověsila na zeď.“

Lucie Hadašová se netají tím,, že si své poprsí nechala vylepšit
Lucie Hadašová se netají tím,, že si své poprsí nechala vylepšit
Autor: Blesk - Martin Sekanina, Barbora Pejšová

Nebála jste se společného soužití s Jaroslavem?
„Ani ne. Když v létě odjel, tak jsem jela prostě s ním. Bydleli jsme spolu od začátku. Pro mě je horší, když se vidíme sem tam, než když jsme spolu pořád. Je to ten začátek a láska, uvidíme, jak to bude třeba za pár let.“ (smích)

Každý člověk má návyky, u kterých kvůli společnému soužití musí dělat kompromisy. Co pro vás dva bylo nejtěžší?
„Největší problém byl se psy. Pes podle něj nesmí do bytu. Takže i moji dva jorkšíři museli zůstat u rodičů na Moravě, což mě dodnes mrzí. Pes je pro něj miláček, ale do kuchyně nebo na gauč, to neexistuje. Mí psi by asi byli dost v šoku, kdyby najednou místo postele mohli nanejvýš do garáže.“

Jste další pár sportovec-modelka. Co tahle dvě povolání k sobě táhne?
„Asi životní styl. Pro ně je to ráno trénink a v poledne oběd doma. Modelky v Čechách, v zahraničí je to jinak, mají přehlídky až večer, takže to jde snadno skloubit. Když jsem Jardu poznala, nevěděla jsem, že je hokejista, hokej mě do té doby nezajímal.“

Teď už vás hokej baví?
„Baví, mám permanentku a na zápasy pravidelně chodím. Jarda mě k tomu ale nenutí. V Rusku trávím hodně času s českou kamarádkou, která má přítele ve stejném družstvu. Před zápasem chodíme na oběd a pak jdeme podpořit naše chlapy.“

A on na vaše přehlídky chodí?
„No, zatím nebyl. Před tím půl rokem jsme se nikde nechtěli moc objevovat, protože se psala spousta nesmyslů. A teď jsme v Rusku, takže to moc nejde.“

Jakých nesmyslů třeba?
„Já se k tomu nechci vracet, je to už minulost.“

Nebojíte se třeba, že se s vámi nakonec po tom všem rozejde? Nebyla byste první.
„Rozchodu se bojí každý zamilovaný člověk. Stát se to ale může. Když se na vztahu nepracuje, tak to vede v každém případě ke konci. Jsme ale dospělí a doufám, že bychom si to řekli.“

Jste žárlivá?
„Každý, kdo miluje, žárlí. Je to ale v mezích a už se to lepší, poznáváme se a už mu víc věřím. I když chlapovi se nemá věřit nikdy, říkala moje maminka, což má možná pravdu. Ale scény nedělám.“

Nejela jste si ho tedy do Novgorodu pohlídat?
„To ne. Jela jsem proto, abych ho podpořila a vytvořila mu zázemí. Pro jeho povolání je podstatné, aby doma byla pohoda.“

Na podzim jste v dokumentu o životě modelek řekla, že Taťána Kuchařová za sebou má plastickou operaci. Proč si to myslíte, když nemáte důkazy?
„Ten dokument mě zarazil, ta věta byla vytržená z kontextu. Neříkám, jestli si to myslím, nebo nemyslím. Taťána určitě je krásná a obdivuju ji. Jen si myslím, že mohlo proběhnout třeba zvětšení rtů. Osobně nechci říkat ano ne, ale jako normální žena bych si řekla, že je podstoupila. Rozhodně to ale neodsuzuju.“

Autor: Jana Chmelíková