Pátek 18. září 2020
Svátek slaví Kryštof, zítra Zita
Jasno 18°C

Rozhovor Víta a Čejkové: Proč sis mě vzala?

16. října 2009 | 05:30

Mirka Čejková ( 46) do Velké Británie. Po vyhazovu z Primy se rozhodla  změnit život a bude studovat v Londýně. Mirka a její manžel Marek Vít (38) poskytli Blesku dvojrozhovor o svém nejtajnějším soukromí a plánech do budoucna.

Marek: Proč sis mě vzala, když jsi musela tušit, že ti to veřejnost vyčte?

„Vzala jsem si tě, protože jsem si tě vzít chtěla. Taky jsem tě chtěla podržet psychicky tím, že ukážu, že jsem při tobě, což jsem v té době považovala za dost důležité. Docela mě překvapilo, kolik lidí okamžitě »mělo jasno» a odsuzovali šmahem mě i tebe. Chtěli třeba, aby mě vyhodili z práce, popřípadě abych žádnou nedostala. Ale znáš mě, že když jsem o něčem přesvědčená, že je to dobře, tak mě hulákání z ulice neodradí.“

Mirka Čejková: Pravda o mém vyhazovu >>

Litovala jsi toho rozhodnutí někdy od té doby?

„Ne, jen když mě občas štveš, tak mám chuť připomenout ti to všechno, co jsme museli s dětmi vydržet. Pak to ale spolknu, protože za to, co dělalo okolí, ty nemůžeš a náš současný život není o tom, co bylo, ale o tom, co je teď. A navíc jsme sice tehdy potkávali zlé lidi, ale stejně tak ty, kteří nám chtěli pomoct.“

A čím tě teda štvu, když tě štvu?

„No, někdy jsi doma tak trochu manažer, ale zase se mi líbí, že když ti to řeknu, tak to uznáš a jsi schopný mě do řízení rodiny přibrat.“

A co se ti líbí?

„Spíš ti řeknu co mě ještě taky štve, ale ne na tobě. Štve mě, jak lidi, kteří tě pomlouvali a uráželi, teď dělají, jako že je všechno v pohodě a že budou tví kamarádi. Nechápu, jak si můžou myslet, že si to nepamatuju. Na to zatím nemám žaludek a na tobě se mi líbí, že mě nenutíš tyhle věci zapomenout a že za mnou stojíš.“

Mirka: Co tě nejvíc mrzí teď, když to nejhorší máme za sebou?

„Mě nic nemrzí, jsem šťastný a ty blbosti, co o nás čtu, už mě tak nevytáčí. Když se tím chce někdo zabývat, je to jeho problém, důležité je, že my žijeme jiný život.“

A co tě baví na tom »jiném životě«?

„To, že je normální, děti, škola, fotbal, že jdeme do divadla, že mě pustíš na metal, když tam se mnou nechceš, že jedeme na hory, že si sedneme s kamarády, prostě normální věci.“

Překvapilo tě, když jsem si vymyslela tu školu v Londýně?

„Ne. Naopak jsem rád, že po tom, jak se k tobě zachovali v televizi, jsi pochopila, že to je pro tebe šance dělat naplno, co jsi vždycky chtěla a co jsi dělala, jen když byl čas. Tohle má aspoň smysl. A já jsem rád, že zas teď můžu pomoct já tobě a vlastně i sobě, neboť live uvidím zápasy anglické ligy. Ta atmosféra je nádherná.“

Na co se teď nejvíc těšíš?

„Že Sparta vyhraje Gambrinus ligu a postoupí do Ligy mistrů, že mi uděláš hovězí na houbách a že tě vezmu někam na výlet, kde si zopákneme líbánky z Toskánska.“

Autor: Hana Höschlová