2°C
Telemedicína
V Česku se dosud telemedicína rozvíjela pomalu. Kvůli současné pandemické situaci ovšem začalo docházet k tomu, že se i těžce nemocní lidé začali bát prohlídek u lékaře, což může mít do budoucna nedozírné následky. Přitom průzkumy ukazují, že na dálku by se dalo zvládnout asi dvacet procent výkonů, kdy se pacienti ve velké míře mohou díky moderním technologiím sami monitorovat doma. Dokazují to zkušenosti z kliniky ISCARE, kde telemedicína funguje už čtyři roky u pacientů se střevními záněty, jako je například Crohnova choroba.
„Od roku 2016 jsme spustili projekt IBD asistent. Měli jsme kohortu pacientů, kteří normálně chodili na návštěvy k doktorům, čekali v čekárnách, a oproti tomu 120 těch, kteří nechodili a byli monitorováni vzdáleně. Efektivita byla stejná,” popisuje přednosta klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP Milan Lukáš.
V současné době má klinika na vzdáleném pozorování téměř 500 pacientů. Díky domácí soupravě, jež měří koncentraci určité bílkoviny ve stolici, a sofistikovanému dotazníku mohou lékaři pacienta každý měsíc sledovat a při zhoršení stavu ho kontaktovat. Osobní návštěvy na klinice se tak omezují na jednu až dvě ročně.
Škola a kroužky
Některé školy se s online výukou ní popraly zdárněji než jiné, ale nakonec se nevyhnula žádné z nich. Zakladatelka pražské školy Beehive International School si dokonce myslí, že distanční výuka má svůj smysl i po pandemii. „I před koronavirem potřeby některých rodičů a dětí napovídaly, že bude nějaká forma dálkové výuky nezbytná. Rodiče dnes v rámci pracovního trhu často cestují a chtějí, aby děti zůstaly v kontaktu se svými kamarády. Je to řešení také pro studenty, kteří jsou dlouhodobě nemocní,” vysvětluje. Přesun výuky od papírových učebnic a sešitů do online prostředí podle ní urychlí proměnu role školy do výchovné a podpůrné. „Žáci budou pracovat samostatněji a z učitelů se stanou koučové a podporovatelé, nikoliv pouze nositelé informací,” dodává.
Péče o duševní zdraví
O tom, že pandemie negativně působí na naše duševní zdraví už máme i statistiky. V době krize způsobené koronavirem stoupl v Česku počet lidí, kteří trpí nějakým duševním onemocněním, z 20 na 30 procent. Podle psychologů by se dalo mnohým z těchto potíží předcházet, kdyby Češi vnímali psychoterapii jako formu duševní hygieny a prevenci duševních potíží, tak jako je tomu na západ od nás. Ti, kteří už svého terapeuta měli, většinou jednoduše přešli na online sezení. Pro ty, kdo o něm teprve uvažují, je tu první česká platforma pro online terapii Terap.io, která se snaží lidem zjednodušit přístup k terapii.
„Online sezení probíhá v soukromé virtuální místnosti prostřednictvím internetu, s terapeutem je možné komunikovat prostřednictvím videohovoru, audiohovoru nebo si jen psát, takže si každý najde způsob komunikace, který je mu nejpříjemnější,” vysvětluje psychoterapeutka MUDr. Olga Kunertová. Že to funguje dokládají statistiky – každý měsíc přibude v Terap.io kolem stovky nových lidí, kteří podstupují sezení s terapeutem online.
Online služby nabízejí bezesporu spoustu výhod. Vedle úspory času a bezpečí je to fakt, že například někteří terapeuti nebo vybrané kroužky, které byly dosud dostupné pouze lokálně a často ve velkých městech, jsou nově dostupné i lidem z regionů. Navzdory všem online aktivitám je ale dobré nezapomínat, že třeba dobrý pocit po procházce v přírodě žádná aplikace ani program nahradit neumí.
