2°C
Byla to reklama salonu Richter zaštítěná charitou? Modely, jež populární osobnosti soukromé televize Nova musely (zřejmě povinně) v hotelu Ambasador předvést, měly k velké módě hodné bankéřů a prominentů Hollywoodu značně daleko. Tahle přehlídka, kterou Nadace Nova k deseti letům své existence uspořádala, ničím pozoruhodná, natož inspirativní nebyla. Klasika prolnutá staromódními, trendově vyčpělými modely.
Nuda střižená nevkusem – tak nějak by se dala akce charakterizovat. Prezentace modelů salonu Richter pod pláštíkem pořádající Nadace Nova byla koncipována do tří oddílů: městská móda plus malé a velké večerní. První sekce připomínala nabídku maloměstských butiků šmrncnutou postsocialistickou produkcí bývalého OP Prostějov. Druhá byla povětšinou zdařilou kopírkou variant tradičních koktejlek a velké večerní toalety často tíhly k cirkusáckému nevkusu.
Nepomohly známé tváře, ani krásné moderátorky
Na mole v hotelu Ambassador se objevily hvězdy populárního seriálu Ordinace v čele se Zlatou Adamovskou, Petrem Rychlým, Terezou Kostkovou, Sandrou Novákovou. Také tu byly známé tváře ze Snídaně z Novou či mladá herečka z Dokonalého světa Kristýna Leichtová. Moderátorky odpoledních zpráv, krásky Kloubková a Czadernová akci moderovaly a všichni se snažili…
Snaha ani popularita zúčastněných však bohužel úroveň předváděných šatů do atraktivního patra nezvedla. Otázkou zůstává, proč si Nadace vybrala právě salon Richter, který svými kreacemi nezískal dobrou módní reputaci ani v případě Miss ČR v době, kdy prezidentkou soutěže byla expřítelkyně Milana Richtera, Táňa Kuchařová.
Zajímavých a invenčnějších módních tvůrců, potažmo prestižních značek, které by takovou reklamu za jeden (ve většině případů neprodejný) model s nadšením přijaly, je jistě spousta. A nepochybuji o tom, že i jiná toaleta by se ve prospěch potřebných vydražila na dvě stě padesát tisíc, jako tomu bylo u fialové róby, již oblékla Tereza Kostková. Mimochodem, i na oficiálních stránkách Novy stojí, že začátek aukce byl rozpačitý a licitátor Tomáš Krejčíř se musel zpočátku hodně snažit, aby se vyvolávací částka deset tisíc korun vyšplhala na čtvrt miliónu. U takových akcí přece nejde o dražený hadřík, ale zejména o dobročinnost jako takovou.
Post skriptum pro budoucnost
Leccos možná vysvětlí i výňatky z interwiev, které bývalý pražský radní, nynější starosta Prahy 10, poskytl před necelým jeden a půl rokem zmíněným Lidovým novinám, kde mimo jiné řekl, že rodinnou firmu jednou převezme, protože je na rozdíl od politiky pro něj jistotou. Ony švýcarské bankéře a hollywoodské magnáty, pro nějž údajně salon šije, ale fikaně nechtěl prozradit: „To já nemůžu, my jsme se dohodli, že to nebudeme prezentovat. Prostě je to tak, že naše ruční práce je na světové úrovni…“
„Ono je to o tom, že jen málo lidí má úplně konfekční postavu. A když je ten oblek ušitý přímo na vás, to se opravdu tvaruje na míru takovými těžkými žehličkami, tak se v tom taky úplně jinak cítíte,“ nechal se slyšet pražský playboy Richter a také dodal, že chodí pouze ve své značce a Bosse nebo Armaniho by si nikdy nevzal na sebe. „Já říkám kolegům, kamarádům: Přijď. Pojď to zkusit. A když to zkusí, nikdy už od nás neodejdou. Své staré obleky postupně vyhodí, protože v ušitých se prostě cítí skvěle.“
Co na tak upřímnou zpověď dodat? Snad jen to, že starosta Prahy 10 Richter (umí si i střihnout na oblek), zřejmě svou vizi o budoucí apolitické prosperitě nezměnil. Ať tedy žije tradice rodinného řemesla a vzkvétá dobročinnost. No nezní to úžasně?
