Neděle 14. dubna 2024
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Polojasno 22°C

Kopie luxusu: I Havlová kdysi selhala!

Fotografie
5. prosince 2010 | 05:00

Více či méně podařené imitace produkce prestižních módních firem, kopie luxusních značkových kabelek zvané odborným slangem "fejk", se staly fenoménem doby. Plagiáty luxusu ve své době nosily i dámy, které se později staly módními ikonami, součástí společenské smetánky. Popularita napodobenin vydávajících se za originál, je zkrátka velká a provokuje k řadě otázek.

Zneužívání kopírovaných značek, poškozování autorských práv původních výrobců je sice trestné, nicméně platí, že prodej plagiátů v současnosti tvoří víc než pět procent z objemu světového obchodu. Čísla průzkumu trhu jistě alarmují, ale byznys s napodobeninami kvete a dál se rozrůstá!

Nejčastěji se imitují trika, džíny, mikiny, tenisky. Tovar masových, mezinárodně populárních značek sportovně ležérní městské módy v čele s giganty jakými jsou Nike či Adidas. Z tzv. street stylu láká Levi´s, Diesel, Replay. Z vyšších módních pater Gucci, Dolce & Gabbana, Armani a královská výzva všech plagiátorů, Louis Vuitton.

Falešné iluzi vstříc

Žhavé téma imitací otevřel i slovenský server Pluska.sk, který v úvodu článku tvrdí: „Napodobeniny módních značek nám nepřekážejí a většina z nás je má ve svém šatníku. Důvodem je hlavně cena. „Fejk“? No a co!“, zní v titulku... Nepochybuji o tom, že většina Čechů se s touto filosofií ztotožní.

Server rovněž cituje odborníka Martina Moravce, jenž na základě sociologických průzkumů podotýká, že je nákup falzifikátů luxusních značek na Slovensku běžný a jde napříč společenskými vrstvami. I tady s Českem jistě shoda panuje. Včetně faktu, že většina lidí sice považuje kvalitu fejků za průměrnou až podprůměrnou, nicméně jejich cena převažuje nad satisfakcí z originálu, na nějž krutě schází finance.

Příjmy versus sen

Socioložka Silvie Porubänová míní, že popularitě tzv. fejků hodně nahrává fakt, že většina Slováků si nemůže vzhledem k platu koupi prestižní, společenský kredit snobsky stvrzující značky dovolit. I tady paralela s Čechy platí a to se ostatně týká všech, kteří na celém světě plagiáty kupují. A Porubänová má rovněž pravdu, když říká, že nejde ani o kompromis mezi cenou a kvalitou jako spíš o primární potřebu dobrého dojmu - vzpomínaným snobstvím diktované úrovně..

Samostatnou kapitolou módního plagiátorství jsou pak imitace luxusních tašek a kabelek. Zejména těch, jejichž design - výrazné logo a charakteristický potisk na značku upozorňují. Proto v napodobeninách nevede aristokratický Hermés či Prada, ale Gucci a zejména Louis Vuitton, jenž tradiční šachovnicí, propletenými iniciálami a svého času kolekcí grafitti přímo provokuje ke kopii. Tady totiž jde na první pohled poznat, o jakou značku jde. A co na tom, že se jedná o fejk?

Trapas za přijatelné prachy

Originální taštička s ouškem s klasickým dezénem vzpomínané šachovnice přijde u Vuittona kolem sedmi tisíc. Černoši ji v Milánu na ulici prodávají za desetinu ceny. V Thajsku, dumpingovém ráji prosluněné dovolené, stojí tašky od Vuittona, hodinky od Cartiera či šátky od Hermés směšný pakatel... Oblek či toaletu podle mustru kolekcí módních domů vám zde do týdne ušijí za babku. Kdo by tedy odolal?

Kopírované značky se samozřejmě ochrannými prvky brání. Vzpomínaný, plagiátory milovný Louis Vuitton se stává ve společenských kruzích hlídacím psem a fejky trestá ostudou. Té kdysi neunikla ani čerstvě provdaná Dáša Veškrnová, která byla v nové roli první dámy přistižena s fejkem Vuittona z kolekce Grafitti. A průšvihu se před několika lety nevyhnula ani Miss ČR Kateřina Průšová. Dnes je Dagmar Veškrnová – Havlová jednou z módních ikon a Kateřina Průšová skvěle (zatím) provdanou paní. Obě dámy už dávno nosí drahé originály. Nejen od Vuittona...

Snobismus na noblese nepřidá

Ta, která kabelku od Vuittona nemá (nejlépe klasiku s čitelným monogramem nebo šachovnicí), jakoby nebyla. Vuittonku totiž vnímá coby známku společenského statusu řada českých podnikatelek, političek, micinek politiků či byznysmenů včetně hereček, zpěvaček, modelek. Některé hvězdičky přehlídkových mol si na ni pracně vydělají, jiné si raději opatří movitého přítele.

Potřeba těchto parádnic je stejná – dostát módnímu VIP kreditu. Vuittonky nosí Dagmar Havlová, Tereza Brodská, Lucie Talmanová i český odvar Paris Hilton: Hanychová, Mesárošová, Kadlčková. A některé z nich plus další jiné pochopily, že Vuitton se stal tzv. masovkou snobů, a proto sahají po decentnějších, méně kopírovaných zn. Dior, Hermés, Prada, Chanel... A ty, co na tenhle luxus nemají, se světu vyvolených po svém přibližují lacinými, na první pohled i laiku jasnými plagiáty z tržnice. Nebo nakupují mnohem dražší, ale oproti originálu stojícího několik desítek tisíc o nulu levnější imitace.

Dříve se takovému chování říkalo napudrovaná bída. Módní úroveň, prestiž kýženě kreativní, vkusně oblékané ženy přece na značkách nestojí. Zvyšovat si sebevědomí fejky luxusu je dost politování hodné. Anebo máte jiný názor? Sdělte jej tedy ve čtenářské diskuzi.

Autor: Františka Čížková, lenak, NBr