Knihomolka radí: Tento týden si z knihkupectví odneste Venuši!

• Tweet

  11. června 2015 | 06:00

  Jmenuju se Radka, celá 70. léta jsem strávila zavřená v knihovně rodičů, v 80. letech jsem studovala, abych se stala knihovnicí. Nestala, ale po mnoha letech jsem se ke knížkám zase profesně vrátila. Ve skutečnosti jsem je nikdy neopustila. Nemám ráda takzvanou ženskou literaturu a trochu mě děsí sci-fi. A jaké jsou ty nejnovější přírůstky do mé knihovny?

• Venuše Samešová (nakladatelství Pejdlova Rosička)
  

  Venuše Semešová

  Autor: archiv firem
  Tahle knížka o jednom neobyčejném životě se mi líbila, ještě když jsem ji četla v rukopise. Venuše Samešová má podivuhodné zážitky – její tatínek byl krotitelem lvů v cirkuse, rodina maminky skrývala temné tajemství, Venuše vyrůstala jako dříví v lese, dokud ji jako patnáctiletou nezačal všemu učit o mnoho starší milenec. Dostala se do společnosti v domě Jiřího Muchy na Hradčanech, studovala výtvarnou školu… Dál si to musíte přečíst sami. Má dětsky udivený tón a velkou schopnost sebereflexe, má i příjemný sebeironický humor. Pak Venuše přijela z Německa a ukázalo se, že je těžké se do téhle dámy, které je letos šedesát, ale vypadá na čtyřicet, nezamilovat.

• Jan Novák a John Bok: Život mimo kategorie (Paseka a Argo)
  

  Život mimo kategorie

  Autor: archiv firem
  Mám ráda životopisné knihy. Vždycky mi přijde, že skutečný život je zajímavější a barvitější než cokoliv, co si dokáže spisovatel vymyslet. Život Johna Boka, který se narodil před 70 lety anglické mamince a českému tatínkovi, takový rozhodně je. Až se stejně jako u Venuše nechce věřit, že to bylo všechno možné. Třeba to, že jeden den byl John Bok šéfem ochranky prezidenta Havla a odborníkem na tajné služby a druhý den už seděl na záchodcích v klubu Radost, ze kterých udělal to nejluxusnější místo v Praze, kde měl každý štamgast svůj nahřátý ručník. Jan Novák je dobrý posluchač a ještě lepší spisovatel, takže i tohle vyprávění se moc dobře čte. Navíc je napsané formou rozhovoru, tak úplně slyšíte, jak na vás John Bok svůj život řve – on totiž řve pořád, což Jan Novák píše hned v úvodu.

• Petr Stančík: Mlýn na mumie (Druhé město)
  

  Mlýn na mumie

  Autor: archiv firem
  Nejdřív jsme se synem četli dětskou knížku Petra Stančíka Mrkev ho vcucla pod zem. Je to horor, dost jsme se báli. Pak dostal Petr Stančík nejvyšší literární cenu Magnesia Litera za knihu pro dospělé – Mlýn na mumie. Baví mě příběhy ze staré Prahy, trochu fantaskní a trochu krvavé. Tahle detektivka, která začíná na Silvestra 1865, to všechno slibuje. Komisař Durman je sympaťák a zároveň dost poživačný chlapík. Stejně jako série bizarních vražd ho zajímají ženské vnady, jídlo a pití.

• Marka Míková: Škvíry, ilustrovala Tereza Ščerbová (Argo)
  

  Škvíry

  Autor: archiv firem
  Marka Míková je neuvěřitelná žena, frontmanka skupiny Zuby nehty, loutkářka, matka čtyř dětí a navždycky už něžná Růženka z pohádky Jak se budí princezny. Tuhle knížku považuje za vyprávění trochu pro děti a trochu pro dospělé, takže si ji asi přečtu sama. Je o holčičce, která nemá maminku, ale nakonec ji v jedné škvíře najde.

• To je M. Šašek (Baobab)
  

  To je M. Šašek

  Autor: archiv firem
  Miroslav Šašek (1916 – 1980) je objevem posledních pár let, kdy jeho knihy začalo vydávat nakladatelství Baobab. Ale jeho obrazy To je Paříž, To je Londýn se prodávají ve všech galeriích ve světě. Tuhle knížku jsem si koupila pro sebe a klukům ji asi ani neukážu. Nebo možná jo, protože ty víc než padesát let staré obrázky jsou okouzlující dodnes, ale rozhodně jim ji nedám.

• Jan Nejedlý: Mistr sportu skáče z dortu, ilustroval Jaroslav Plachý (Meander)
  

  Mistr sportu skáče z dortu

  Autor: archiv firem
  “Miláčku, prdni si do sáčku” nejvíc zaujalo mého osmiletého syna. Zdálo se mi, že jsou to básničky pro mnohem mladší děti, ale baví ho to a čte si to sám. A taky už rozumí básničce o tom, jak má Jarda Jágr místo hlavy puk.