Pátek 22. listopadu 2024
Svátek slaví Cecílie, zítra Klement
Oblačno, sněžení 1°C

Co když si „na vás“ někdo půjčí peníze? Příběh paní A. je varující

25. srpna 2014 | 00:00
Prezentace klienta |

Jednoho dne naleznete v poštovní schránce výzvu k zaplacení dlužných splátek za úvěr. Za úvěr, o kterém nemáte ani nejmenší tušení. Úvěr si totiž na vás vzal kdosi jiný a vy už máte jen platit. Tak přesně tohle drama si prožila paní A. – a kdyby zůstalo jen u dopisu… Co v této situaci dělat? Požádali jsme o radu Tomáše Konvičku, obchodního ředitele společnosti Fair Credit.

Lidská vynalézavost nezná mezí – ať už jde o vědu, techniku, umění nebo cokoliv jiného. Ale bohužel se to týká i způsobů, jak podvést, okrást a oškubat ostatní. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila paní A., jež se stala „hlavní postavou“ příběhu, který je jen těžko k uvěření.

V její poštovní schránce jednoho dne přistál dopis, který požadoval zaplacení dluhu. Mělo se jednat o splátky šedesátitisícové půjčky, kterou si paní A. údajně měla vzít u jisté úvěrové společnosti. Jenže háček byl v tom, že paní A. si žádný úvěr nevzala. Udělal to někdo jiný, někdo, komu nebylo proti srsti kdesi najít její osobní údaje a v podstatě ji tak zadlužit.

„Je to zvláštní, protože jsem nikde svou občanku neztratila, nevím, jak se dotyčný k mým údajům dostal,“ říká paní A. „Ve smlouvě o poskytnutí půjčky je moje rodné číslo uvedeno správně, ale moje adresa ani zaměstnání už nesedí.“

Jak se vypořádat s fiktivní půjčkou

Jak se má člověk zachovat, pokud se mu něco takového přihodí? S dotazem jsme se obrátili na Tomáše Konvičku, obchodního ředitele společnosti Fair Credit, která poskytuje drobné nebankovní půjčky. Za šestnáctiletou praxi, co se v této oblasti pohybuje, se údajně s takovými případy již výjimečně setkal.

„Jedná se o příklad takzvané fiktivní půjčky a jasné zneužití osobních údajů,“ říká Tomáš Konvička. „Nejlepší by bylo obrátit se přímo na dotyčnou společnost, neboť je hlavně v jejím zájmu, aby problém řešila.“ Proč? Protože smlouvu o úvěru musel s podvodníkem někdo sepsat a mohlo by se stát, že podobnou chybu udělá znovu. Navíc podobný incident samozřejmě škodí reputaci společnosti, zatímco jeho úspěšné vyřešení by jí naopak prospělo.

„Pokud se jedná o odpovědnou společnost, měla by se poškozenému snažit vyjít vstříc,“ domnívá se Tomáš Konvička. „Mohlo by dojít třeba k tomu, že na základě čestného prohlášení upustí od vymáhání dlužné částky, nebo k uzavření celé záležitosti dohodou,“ říká.

Teprve pokud pokusy o „diplomacii“ selžou, je podle něj na místě předat celou věc právníkovi.