Jak zjistila EU, jsou na tom české ženy hned po Estonsku nejhůř – berou o 26 % méně než muži. Blesk srovnal 50 profesí jak v Česku, tak v Německu. A v obou zemích nečekané prvenství získala profese, u níž by to asi málokdo čekal – novinářky.
Třetina platu rozdíl
V Česku ten rozdíl mezi mužem a ženou dělá celou třetinu platu. Hned za nimi jsou pak kuchařky, které podle statistik firmy LMC berou o 28 % méně. Téměř čtvrtinový rozdíl je mezi platem ošetřovatelů a ošetřovatelek. Evropská komise chce proti nerovnému odměňování rázně zakročit. Zahajuje informační kampaň, která má zjednat nápravu. Pokud ale nepomůže, přijdou prý na řadu sankce.
Důvodů, proč ženy berou méně, je přitom podle Alexandry Jachanové z Gender Studies víc. Jednak pracují v odvětvích, jako jsou služby, vzdělávání nebo zdravotnictví, kde se obecně bere méně. Druhým důvodem pak je, že jich jen 4 % pracují v topmanažerských pozicích. „Třetím důvodem je čistá diskriminace. Ženy dostávají nižší mzdu i na stejné pozici ve stejné firmě,“ tvrdí Jachanová.
Rovné pracovní příležitosti mužů a žen
Problematiku stejných pracovních příležitostí mužů a žen upravuje tvz. antidiskriminační zákon. Má žena možnost dobrat se spravedlnosti. Může jí v tom pomoci stát? Jak jsou na tom ženy jinde v Evropě? Připravujeme pro vás speciál o tom, jak se bránit!
Výzva čtenářům | |
|
|