Neviditelné nebezpečí

Prázdniny jsou obdobím volnosti, svobody a cestování. Děti i rodiče si potřebují odpočinout od pevného režimu školního roku, který jim svazuje křídla. Právě letní měsíce ale znamenají kromě všech pozitiv také zvýšené nebezpečí, které na děti číhá ze všech stran a v nejrůznějších podobách.

Buďte obezřetní

My rodiče občas ztrácíme přehled, děti se pohybují bez našeho dohledu a nebezpečí úrazu se zvyšuje přímou úměrou k dané volnosti. Kromě tělesných úrazů ale může utrpět těžké šrámy dětská duše, dokonce velmi nepozorovaně a plíživě, aniž bychom si toho všimli.
Případy, které končí tragicky, jsou vzácné, ale obezřetnost je nutná. Nikdy totiž nezjistíme, kolik osob se sexuální úchylkou se pohybuje právě v našem okolí. Většina z nich se ani neprojeví, protože mají zábrany vyplývající z daných norem naší civilizace. Jinými slovy, nikdy nespáchají trestný čin a své deviantní potřeby uspokojují pouze v oblasti představ. Jen pár z nich neovládne své sexuální touhy. Ale jistotu, že právě s takovým člověkem se nesetká naše dítě, nemůžeme mít nikdy.

Jistotu, že se s deviantem nesetká naše dítě, nemůžeme mít nikdy.

Autor: PROFIMEDIA.CZ, SCOM

Malý příběh
"Ahoj, co děláš?" zdraví 12letá Dominika novou kamarádku, údajně 14letou Petru, se kterou si začala nedávno chatovat. Proč ne, říkáte si, děti se posilují ve verbální komunikaci, zdokonalují se ve schopnosti snadno a rychle navazovat kontakty s vrstevníky. Problém je v tom, že Petra je ve skutečnosti 40letý Petr s pedofilními sklony. Těžko odhadnout, kam až může zajít a kolik hodin u internetu dělí Dominiku od reálného nebezpečí. Vždyť poté, co si deviant získá důvěru nic netušícího dítěte, dokáže je zmanipulovat tak, že se mu otevře cesta k jakýmkoliv informacím. Cesta k setkání s nebezpečným jedincem nemusí nutně vést jen přes internet. Pedofilové se na první pohled nikterak neliší od normálních lidí. Slušně se oblékají a chovají se přívětivě, proto v dítěti rozhodně nevzbudí pocit strachu, ba dokonce naopak. Velmi rychle dokážou najít téma, které dítě zaujme, dokonale znají dětský svět a umějí se vcítit do dětské duše.

RADY RODIČŮM

* Mluvte s dětmi o nebezpečí, které jim může hrozit, vysvětlete jim, že mezi lidmi se objevují i jedinci, kteří mohou druhým ublížit. Ale neděste je a nestrašte, vysvětlete jim, že když budou dodržovat zásady bezpečnosti, nemusejí se bát.

* Vštěpujte dítěti, že se nesmí bavit s cizím člověkem, natož následovat neznámou osobu na odlehlá místa, nebo dokonce do bytu či do auta. Nesmí se nechat zlákat žádnou nabídkou. Dnes už nejde o sladkosti ale například o počítačové hry, akční filmy a podobné věci.

* Trvejte na tom, že ve vaší nepřítomnosti dítě nesmí otvírat nikomu cizímu, i kdyby tvrdil, že ho posílá jeden z rodičů.

* Upozorněte dítě na to, že se nemá po telefonu bavit s nikým, koho nezná. Při opakovaném volání mu poraďte, aby nezvedalo telefon. Snažte se mít pod kontrolou, s kým váš syn nebo dcera komunikuje přes internet.

* Dítě by mělo vědět, že se vám může s čímkoliv svěřit a že se nebudete zlobit, když vám řekne, co se stalo. Myslete na to, abyste se přehnanou přísností nepřipravila o jeho důvěru a o chuť svěřovat se.

* Pokud je vaše dítě v době, kdy jste v zaměstnání, doma samo, stanovte úměrně věku pravidla, kdy dítě může jít ven a v jakých intervalech se vám má hlásit apod.

* Důležité je, aby děti věděly, že jejich tělo patří jen jim a mají právo dát najevo, že se jim nelíbí, když se jich někdo dotýká. Nabádejte je k tomu, aby se vám svěřily, pokud je někdo osahával nebo jinak nepatřičně obtěžoval.

ODBORNÍK odpovídá

PhDr. Jaroslav Simon, www.jaroslavsimon.cz

Jak s dětmi mluvit o nebezpečí, abychom je zbytečně nestresovali?
Nepřenášejte na děti své strachy. Nepřipomínejte jim stále nebezpečí, mohla byste je tím vystresovat natolik, že budou mít strach z lidí, anebo v případě ohrožení zůstanou zcela ochromeny. Důležité je mluvit s nimi v klidu, aby cítily bezpečí a oporu. Jde o to, aby si uvědomovaly možnou hrozbu, věděly, jak jí čelit, a dokázaly správně zareagovat. A to je možné nacvičit i hravou formou.

Jaká preventivní opatření jsou podle vás nejdůležitější?
Nechodit samotné. Nescházet se s nikým cizím bez doprovodu rodičů. Neutíkat před nikým na opuštěná místa, ale tam, kde je hodně lidí. V případě fyzického kontaktu využít moment překvapení – silně zakřičet. Poté vykřikovat jen takové věty, ze kterých je okolí patrné, že se jedná o cizího člověka, například: "Pomoc, to není můj táta!"

Jak se zachovat, máme-li podezření, že dítě kontaktoval deviant?
Nepanikařit, nemusí jít automaticky o někoho nebezpečného. Netlačit na dítě silou, abychom se dozvěděli více, anebo jednat s agresí vůči onomu cizímu člověku. Dítě se může zablokovat buď ze strachu, že bude potrestáno nebo proto, že chce krýt člověka, který už získal jeho důvěru. Vhodnější je pomocí důvěry i autority chtít poznat jeho nového kamaráda.