Víte, co si o nás myslí naše děti? Co jim chybí, po čem touží, jak se cítí? Zkušený psycholog to dokáže poznat podle toho, co a jak dítě kreslí. Když dítě přijde k psychologovi, většinou dostane do ruky papír a tužku a má nakreslit svoji rodinu v typické situaci. Při čtení takového rodinného portrétu psycholog často zjistí víc informací než dalekosáhlým vyptáváním a sondováním v nejbližším okolí dítěte. Metoda, kterou využívají psychoterapeuti, se dá s jistou rezervou využít i doma. Úkol zní: nakresli naši rodinu. Aby měl obrázek určitou výpovědní hodnotu, mělo by ho malovat dítě ve věku 6-12 let. Mělo by kreslit na papír formátu A4, obyčejnou tužkou, protože barvy v tomto případě rozptylují.
Co chybí na obrázku?
V ideálním případě by na obrázku měli figurovat všichni členové rodiny. Opomenutí některého z nich má hlubší význam. Psycholog Pavel Říčan v publikaci "Dětská klinická psychologie" vysvětluje, že vynechání jednoho člena rodiny často znamená jeho odmítání nebo protichůdné city vůči této osobě. Chybějící matka bývá raritou, ale otec mizí z dětských obrázků častěji. To může signalizovat nějaké problémy, například odcizení. Ale také nemusí. Dítě například tímto způsobem vyjádří, že otec se vrací pozdě večer z práce, že tedy nemá možnost věnovat mu tolik času jako matka, což ještě nemusí znamenat tragédii. V každém případě však není od věci pátrat po důvodu nepřítomnosti na kresbě.
Táta dlouhý, máma krátká
Za normálních okolností by postavy na obrázku měly mít výšku, která s určitou rezervou odpovídá realitě. Otec a matka mohou být nakresleni stejně vysocí, i když je mezi nimi ve skutečnosti výškový rozdíl třeba 20 centimetrů. "Když dítě namaluje jednu postavu mimořádně malou v poměru k ostatním, pak ji zpravidla nepovažuje za tak významnou," říká psycholog. Zpozornět je potřeba hlavně v případě, když dítě nakreslí samo sebe mimořádně malinké. Většinou je to vyjádření nízkého sebevědomí, pocitu izolace a odmítání ze strany ostatních. Pokud je jeho postava naopak nepoměrně velká, často jde o těžko zvladatelné děti se sklonem k agresivitě.
Začarovaná rodina
Komu by se zdálo, že je pro něj obrázek málo čitelný, může vyzkoušet metodu legendárního dětského psychologa Zdeňka Matějčka a požádat děti, aby nakreslily začarovanou rodinu. "Namaluje nás, jako by nás kouzelník proměnil v některé zvíře." Výsledná kresba bývá ještě více symbolická a tedy i lépe čitelná. Když je například otec zobrazený jako lev nebo krokodýl s obrovskými zuby a děti s maminkou jako malé vyplašené myšky, zajíci nebo srnky, nejsou další pokusy ani vysvětlování zapotřebí. "Takto zachytila naši rodinu moje osmiletá dcera," říká 38letá Zuzana, která se právě rozvádí se svým mužem alkoholikem. Když je matka jako myš a dítě se na obrázku promění v kočku, je více než pravděpodobné, že dítě si s matkou dělá, co chce, a že z něj vyrůstá malý tyran.
POZOR!
Pokud jste to právě vyzkoušela, a dítě nakreslilo obrázek rodiny, vyvarujte se unáhlených závěrů. Kresby by měl posoudit i specialista, který k tomu má odborné předpoklady.
TIPY PRO RODIČE
Maria Molicka: Příběhy, které léčí
Kniha pohádkových příběhů, které mají terapeutické poslání. Každý z nich je fantazijním obrazem situací a problémů, které mohou děti prožívat. Hlavní hrdinové (zvířátka nebo neexistující postavy) pomáhají dítěti vyjádřit problém slovy a hledat řešení.
Portál, brož., 141 str., 219 Kč
Pro malé výtvarníky
Fólie Pritt Quickcharts umožní dětem kreslit i po stěnách. Na jednotlivé fólie lze kreslit a psát všemi typy popisovačů. Lze na ně připevnit i obrázky, a to pouhým přiložením.
Balení s 20 fóliemi má doporučenou cenu 350 Kč.