Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Hurá na vysokou! Ale kam?!

27. srpna 2014 | 08:21

Možná jste cestovali po světě a vrátili se dřív, než bylo původně v plánu, možná jste se jen nedokázali zatím rozhodnout, co po maturitě dál. Zkrátka z nějakého důvodu řešíte, jakou školu studovat, se zpožděním. Šanci máte už jen na soukromých vyšších odborných a vysokých školách, které často přijímají uchazeče ještě v září.

Jak ale takovou školu vybrat? Zde je tedy pár rad, které vám mohou při výběru pomoci jako vodítko.

Zájmy a záliby

V první řadě je samozřejmě rozhodující, jaké záliby či zájmy máte, k jakému typu předmětů jste tíhli na střední škole. Zda jste spíše humanitní typ, zaměřený například na jazyky, nebo technický, kterého zajímají třeba informační technologie, případně umělecký – a zabýváte se ve volné čase fotografií. Jste-li skutečně oddáni nějakému oboru lidské činnosti tělem i duší, pak odborníci radí, nepřemýšlet dále a hledat už jen kvalitní školu. Nejste-li ale vyhranění, pak je dobré své přednosti a převažující zájmy srovnat s představou budoucnosti, tedy s tím, nakolik bude vzdělání v té které oblasti praktické pro život, jaké uplatnění lze s absolutoriem zvolené školy najít.

Kvalita školy 

Kvalita školy je pak druhou důležitou fází úspěchu. Jak najít dobrou instituci? Pokud jste nevyužili dny otevřených dveří, je nutné shánět informace jinde. Lze čerpat z internetových stránek samotných zařízení, kde můžete najít zprávy o tom, jak se absolventi uplatňují v praxi. Vyplatí se prostudovat pozorně náplň a plán studia vybraných oborů, informovat se o přednášejících, zjistit, zda škola nabízí praktické hodiny, stáže, výměnné pobyty a jiné moderní formy vzdělávání. Je ovšem ideální, pokud můžete využít i osobního doporučení, například starších spolužáků, přátel, známých.

Výhody a nevýhody

Často zmiňovanou výhodou soukromých škol je fakt, že přijímací řízení bývají méně „drastická“, atmosféra v kruzích, skupinách, ateliérech apod. bývá rodinnější a přístup pedagogů individuálnější. Neskrývanou nevýhodou je pak samozřejmě školné, které se pohybuje od 20 tisíc korun za semestr a může se vyšplhat i na 150 tisíc korun. To, nakolik budou vynaložené peníze dobře investované, záleží na zodpovědném přístupu studenta ke vzdělání (a to platí o všech školách bez ohledu na provozovatele). Některá zařízení navíc nabízejí výtečným studentům slevy na školném nebo různé formy stipendií, což může být dobrou motivací.

Autor: Kateřina Matoušová