2°C
"Dlouhé životy nejsou vzdáleným privilegiem dalekých budoucích generací - dlouhé životy jsou osudem většiny lidí žijících v současnosti v rozvinutých zemích," prohlašují autoři studie publikované v prestižním lékařském časopise Lancet.
Přitom ještě před sto lety se průměrný věk pohyboval kolem 49 let. Dnes už má více než polovina dětí narozených po roce 2000 v rozvinutých zemích reálnou šanci, že se dožijí 100 let.
"Tím nejvíce překvapivým bodem našeho výzkumu bylo zjištění, jak rychle se celý proces ubírá kupředu a jak velkou šanci mají dnešní děti na to, aby měly dlouhý a hodnotný život," tvrdí jeden z autorů studie, profesor Kaare Christensen.
Údaje analyzované v několika předešlých studiích sebrané výzkumníky hovoří o tom, že v roce 1950 se pravděpodobnost dožití 80 až 90 let průměrně pohybovala mezi 15 až 16 procenty pro ženy a okolo 12 procent pro muže. V roce 2002 tato čísla vzrostla na 37 procent pro ženy a 25 procent pro muže.
Klíčovou otázkou tak zůstává to, zda vyšší věk nabídne i dostatečnou kvalitu života. A data ukazují, že zřejmě ano. Už teď můžeme podle autorů studie mluvit o čtyřech obdobích života člověka: dětství, dospělosti, raném stáří a pozdním stáří.
"Otázka kvality života v pozdním stáří je stále otevřená, ale výzkum naznačuje, že proces stárnutí je modifikovatelný a že lidé se dožívají vyššího věku, aniž by byly jejich životní funkce výrazně omezovány," uvádějí vědci.
