Anketa: Vzpomínáte si na nejhorší školní trapas, který vás potkal?

Petr S.

Největší trapas byl, když soudružka učitelka zabavila spolužákovi tátův časopis Playboy, který se mnou předtím vyměnil za nažehlovačky Iron Maiden a Kiss. Nenapadlo ho totiž nic lepšího, než si ho během vyučování prohlížet pod lavicí. Samozřejmě prásknul, že to byl časopis ode mě. Nejen, že mi hrozila ředitelská důtka a zákaz školního výletu, ale navíc musel táta na kobereček do školy. Podotýkám, že se psal rok 1986!

Katka Š.

Nikdy nezapomenu na to, když jsme jeli se školou na výlet do ZOO a mě ruply kalhoty takovým stylem, že jsem měla vidět půl zadku. Spolužáci se mi samozřejmě nehorázně vysmáli. Ještě dnes na to vzpomínáme na třídních srazech.

Viktor M.

Moje maminka byla naneštěstí učitelka na stejné základní škole, kterou jsem navštěvoval, a bohužel mě učila na Angličtinu. Samozřejmě kladla velký důraz na to, abych byl na její hodiny vždy svědomitě připraven. Ne vždy to ale vyšlo, proto pro mě byl největší trapas, když jsem na její hodině dostal pětku ze slovíček. Stál jsem před tabulí jako tvrdé Y a cítil se opravdu trapně.

Gábina V.

Když mi bylo asi 10 let, tak byl strašně populární film Hříšný tanec. Všechny holky ve škole chtěly mít vlasy jako Bejby, stejně tak i já, a protože kamarádky máma byla kadeřnice, tak jsem ji přemluvila, aby mi udělala trvalou. Bohužel mám velmi pevné vlasy, takže musela použít trvalou silnější a já dopadla doslova jako ovce. Naštěstí jako tmavovlasá ovce, nechci si ani představit, co by se stalo, kdybych ji přesvědčila k odbarvení na blond! Ve škole jsem tím samozřejmě způsobila ohromné veselí pro všechny.

Martina S.

Můj nejhorší trapas se mi stal na základní škole. Zůstala jsem sama s kamarádkou ve třídě, kde byla klasická křídlová tabule. Jelikož jsem zrovna měla službu na úklid, vrhla jsem se do mazání tabule a jedno křídlo jsem nechala otevřené. Nemohla jsem tedy vidět, kdo vchází do třídy. Se spolužačkou jsme si povídaly a já si neodpustila opravdu peprné poznámky na naší třídní učitelku. Poté co jsem zavřela křídlo tabule, zůstala jsem stát jak opařená – celou dobu tam třídní stála!

Marcel J.

Na základce jsme o přestávce hráli takovou drsnější verzi hry "na babu", při které jsme se navzájem svalovali na zem, házeli sebou mezi lavice apod. No byli jsme výrostci. Bylo už po zvonění, což jsem vůbec nevnímal. Stejně jako jsem vůbec nevnímal, že nikdo jiný už nehraje, protože do třídy již vešla naše češtinářka. Starší vznešená dáma dobrých mravů, etikety znalá. Já stále běžel směrem k tabuli. Po cestě jsem chytil za flígr mého spolužáka, který ten den měl na sobě hnědý svetr, a hodil jsem s ním o tabuli. V tu chvíli všichni, ale naprosto všichni zkoprněli úžasem. Nechápal jsem, co se děje. Vždyť je přece normální hodit spolužákem o tabuli. 

Ne nebyl to ten spolužák. Byla to zmiňovaná učitelka češtiny. To jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem se otočil a ona se sápala ze země upravujíc si brýle a svetr hnědé barvy. Mohl jsem se hanbou propadnout.

Eliška M.

Odpoledne jsme měly jako holky tělocvik, takže jsme se klasicky před hodinou naobědvaly, abychom podaly ten nejlepší výkon. Tělocvik začal standardně, docházka, téma hodiny a už jsme běžely nějaká kolečka na zahřátí. Rozmístit na značky, rozcvička, jak to běžně bývá od hlavy a přibližujete se stále víc k podložce, až skončíte na ní. Pokračovaly jsme dál gymnastickými cviky a na závěr svíčka, výdrž a protáhnout nohy za hlavu. Jak všichni víte, pro tento cvik je nutné uvolnění, ovšem já se tenkrát uvolnila až moc a navíc nahlas. Prostě to nejhorší!! Zachovala jsem kamennou tvář a bývalo by se to přešlo, kdyby na to moje kamarádka neupozornila slovy: "Tos byla ty, že jo?!" Zkoušela jsem dělat mrtvého brouka, ale prostě to nešlo. Sice jsem se za smích snažila schovat své ztrapnění, ale cítila jsem se opravdu nepříjemně a viděla jsem pohoršené pohledy všech přítomných. V tu chvíli jsem byla ráda, že mám tělocvik jen s holkama a nikdo další u toho nebyl. Hodina pak pokračovala dál, ale ještě pár týdnů pro mě myšlenka na tělocvik byla opravdu trapná.

Petra J.

Moje mamka učila na 1. stupni stejné základky, kterou jsem navštěvovala, takže se o každém mém průšvihu dozvěděla rychlostí blesku. Jednou jsem si takhle neodpustila peprnou poznámku na adresu třídní učitelky, která si to samozřejmě nenechala pro sebe a mamce to hned ve sborovně vyslepičila. Bohužel jsem se za ní o svačině stavila v její třídě, abychom se na něčem domluvily a ona mi hned na přivítanou vrazila facku. Na tom by nebylo nic tak strašného, kdybych v ruce nedržela pistáciový termix, který se mi překlopil celý na hlavu a zbytek vystříkl na tabuli. Samozřejmě to viděla celá její třída, která se mi za to smála ještě dalších pár let.