Symbolická tečka za komunistickým režimem
V oficiálním klipu zval české fanoušky na koncert přímo charismatický frontman kapely, který lámanou češtinou oznamoval „Hi, I’m Mick Jagger. Kameny se valí do Prahy“ a všem bylo jasné, že tohle si přece nikdo nenechá ujít. Proto se také do hlavního města kromě slavných britských Kamenů valily i davy fanoušků a diváků z celé republiky a nejen to, sjížděla se i řada cizinců ze všech blízkých i vzdálených koutů, pokud to jen bylo možné.
Například pro Poláky byla právě vstupenka na koncert možností, jak k nám vycestovat, protože hranice byly stále ještě uzavřené. Lístek stál tehdy 250 korun v předprodeji, na místě o třicet korun více, což bylo na tehdejší dobu dost. Původně měla vstupenka vyjít na tisíc korun, což bylo zamítnuto vzhledem k tomu, že tato suma by tvořila zhruba jednu třetinu tehdejšího měsíčního platu.
Stouni zahráli spoustu svých hitů a fanoušci jásali. Byla to velká sláva a nezapomenutelná porevoluční akce. Obří pódium bylo ve tvaru ropné rafinerie a přivezlo ho jedenáct kamionů, nechyběly tři velkoplošné obrazovky a šílené efekty, které hudbu přenášely hodně daleko, takže koncert byl slyšet nejen po celé Praze, ale ještě dál.
Předskokan Vladimír Mišík byl tak nervózní, že doma zapomněl kytaru a na koncert si přinesl jen prázdný futrál. Dokonce tehdy pořádně zapršelo, ale nikomu to nevadilo. Lidé věřili, že jim prší štěstí. Všichni se tehdy mohli uvolnit a odreagovat a právě díky tomuto dosud netradičnímu koncertu s velkým závanem svobody pochopili, že komunisté už jsou definitivně v trapu, a lidé doufali, že navždy. Byla to tečka za komunistickým režimem.
Bez nároku na honorář
Náklady na koncert byly vypočítány na jeden a půl milionu dolarů. Václav Havel družstvu věnoval 30 tisíc dolarů, zbytek na zálohu pro kapelu zapůjčila československá státní banka. Mick Jagger prezidentovi odepsal, že už nějakou dobu sleduje politický vývoj v Československu a bude pro něj velká čest se s ním potkat a odehrát u nás koncert. Velkou zajímavostí bylo, že kapela nakonec vystoupila bez nároku na honorář. Sice se za vstupenky vybralo opravdu hodně peněz, a to 4 miliony korun, ale všechno šlo na dobročinné účely, a to do Výboru dobré vůle Olgy Havlové, kam členové kapely ještě sami přispěli částkou 100 tisíc dolarů navíc.
Koncert se uskutečnil na popud prezidenta Václava Havla, který byl velkým fanouškem této kapely, ale nebylo úplně snadné všechno zrealizovat, a dokonce i státní agentura Pragokoncert se snažila o to, aby se koncert nekonal. Byla to novinka, nikdo nebyl na tak velký koncert připravený, hranice ještě nebyly úplně otevřené a chyběly specializované firmy, které by pomohly s pořádáním koncertu a zajištěním všeho potřebného. Musely se například sehnat čtyři vysokozdvižné vozíky, z nichž dva byly dokonce přivezeny až z Vídně.
Na veškeré této pořadatelské práci se podílel šéf pražského klubu Na Chmelnici Luboš Schmidtmajer, který s družstvem MARS organizování koncertu na přání prezidenta přijal.
Jednoduché to nebylo i proto, že jen málo lidí u nás umělo perfektně anglicky a kapela byla oslovena nejprve faxem, který do Prahy přivezl Karel Schwarzenberg z Vídně. Na základě osobní komunikace v Mnichově, kde Stouni hráli, se pak vše sjednalo.
Českým producentům, kteří neuměli anglicky zrovna nejlépe, producenti kapely Rolling Stones přezdívali legračně „Yes men“ pro jejich jednoduché anglické odpovědi. Na samotném velkém koncertu pořadatelé skvěle zajistili bezpečí, ačkoli předtím neměli s něčím takovým zkušenosti. K dispozici byli zdravotníci, zakázány byly pochopitelně deštníky, láhve, a dokonce i fotoaparáty nebo kamery. Všechno však proběhlo na jedničku.
VIDEO: Fenomén VHSky! V 90. letech jsme je doma měli všichni
Strahov byl Stouny poctěn vícekrát
Strahovský stadion byl proslulý svou velkou kapacitou, proto se koncert měl konat právě tam. Jeho kapacita bývala až 250 tisíc míst, z toho více než 50 tisíc jenom k sezení. Dnes je to spíše historická budova v havarijním stavu, ale každý centimetr betonu vzpomíná na všechno, co se na stadionu napříč časem odehrálo.
Od roku 2003 jsou betonové tribuny zapsány na seznam kulturních památek České republiky. Stavba strahovského stadionu započala už v roce 1926, tedy přesně před sto lety. Tehdy byl stadion dřevěný s hliněnými tribunami a jeho účelem bylo konání všesokolských sletů. Za prezidenta Masaryka se slety konaly pravidelně a prezident je navštěvoval na svém koni Hektorovi. Stadionu se říkalo Masarykův státní stadion a postupem času prošel několika renovacemi.
Největší návštěvnost zaznamenal v létě roku 1938, kdy se na všesokolském sletu sešlo 348 086 cvičenců a více než 2,3 milionu diváků. Kolem stadionu se konaly také motocyklové a automobilové závody a po válce přehlídky vojenské techniky. Když však Sokol komunisté zakázali, přišly na řadu spartakiády, nadále se konaly velké automobilové závody a stadion sloužil i k politickým účelům.
Teprve 18. srpna 1990 mohl Strahov uvítat Stouny a 100 tisíc diváků v čele s prezidentem Václavem Havlem, který členy kapely přijal i na Pražském hradě a manželka Olga je v předvečer koncertu pozvala na večeři do restaurace Na Rybárně. Koncert Stounů byl však na dlouhou dobu poslední velkou akcí na stadionu, který posléze už jen chátral, ale v devadesátkách si na něm zahrálo ještě několik zahraničních kapel.
Rolling Stones navštívili Prahu znovu v srpnu roku 1995, předkapelu jim tentokrát dělala Lucie. Lidí přišlo ještě více než pět let předtím, a to neuvěřitelných 130 tisíc fanoušků! Na území České republiky Stouni vystoupili celkem šestkrát. Naposledy Rolling Stones hráli v roce 2018 v Letňanech, kam se přišlo podívat už jen 50 tisíc diváků. Proto devadesátky platí za nejlepší období pro tyto koncerty a vystoupení Stounů na Strahově drží rekord v největší návštěvnosti na koncertech v České republice.
