Pondělí 6. ledna 2025
Svátek slaví Tři králové, zítra Vilma
Oblačno 7°C

Vlny byly nejnavštěvovanějším českým filmem roku 2024! Věděli jste o něm těchto 5 zajímavostí?

  • Jiří Mádl připravoval 10 let film Vlny o redaktorech Českého rozhlasu.
    4. ledna 2025 | 06:00

    Film Vlny Jiřího Mádla si okamžitě získal diváky a vyšplhal se na přední místo nejlépe hodnocených a úspěšných českých filmů za rok 2024. Vlny se zaměřují na činnosti významných novinářů a přibližují politické události roku 1968. Pojďme se podívat na několik zajímavostí o tomto novém snímku, které jste možná nevěděli!

  • 1/5: Jedna z písní byla zakázaná

    Autor: archiv Dawson Films

    Film Vlny provází řada evergreenů a hitů, na něž jsme nikdy nezapomněli. Patří mezi ně například písničky Přejdi Jordán v podání Heleny Vondráčkové, Nechte zvony znít od Marty Kubišové, Čerešně Hany Hegerové nebo nádherná písnička Za vodou, za horou od Hany a Petra Ulrychových. Právě tato poslední zmiňovaná píseň byla tehdejším režimem zakázána a při jejím poslechu asi leckomu dojde proč. Ačkoli měla původně vyjít na albu Odyssea v roce 1969, známe ji až od roku 1990. K mnoha posluchačům se však bohužel ani nedostala, proto si diváci velice chválí, že ji právě mohou slyšet v tomto filmu. Titulní píseň s názvem Vlny pak nazpívala zpěvačka Ewa Farna, ale jak se zdá, diváci za ústřední melodii filmu považují spíše písničku Hany Ulrychové. 

  • 2/5: S knírem poslechl jedině Vojta Kotek

    Autor: archiv Dawson Films

    Protože se image herců jaksi musela přizpůsobit době a aby maskérky, které jely až 18 hodin denně, nemusely zvládat vše, povinně režisér Jirka Mádl všem mužům v hlavních rolích nařídil, aby si nechali narůst kníry. Jediný, kdo ho poslechl, byl jeho kamarád Vojta Kotek, který ztvárnil jednu z hlavních rolí, a sice Jiřího Dienstbiera – politika, novináře a disidenta, jednoho z prvních signatářů Charty 77. Musíme uznat, že mu obrovský knír i celkem slušel. 

  • 3/5: Nenatáčelo se jen v pražském Rozhlase

    Tvůrci se velice snažili, aby připravili dokonalou dobovou atmosféru. V případě prostředí rozhlasového studia se ale zase tolik snažit nemuseli. Část interiérů rozhlasu totiž pokryla budova Českého rozhlasu Plzeň, která se od doby socialismu zas až tak nezměnila. Exteriéry se pak natáčely například v Praze v Horské ulici vedle ČVUT, u Chocerad a také v ulici Ke Hradu. 

  • 4/5: Přípravu tvůrci nepodcenil

    Autor: archiv Dawson Films

    Režisér Jiří Mádl odvedl opravdu perfektní práci, jejíž přípravu rozhodně nepodcenil. Na film se připravoval už dlouhé roky před začátkem natáčení. Údajně se sbírání materiálu ke svému filmu začal věnovat už v roce 2009, prakticky pak od roku 2015. V průběhu příprav se setkal s budoucími hlavními postavami filmu a významnými osobnostmi české žurnalistiky: novinářem a politikem Lubošem Dobrovským, komentátorem Janem Petránkem a novinářkou a překladatelkou Věrou Šťovíčkovou. Žádná z těchto osobností se však premiéry filmu nedožila.

  • 5/5: Osudy rozhlasových novinářů byly smutné

    Autor: archiv Dawson Films

    A teď si pojďme představit hlavní postavy filmu. Vojta Vodochodský si zahrál technika Tomáše Havlíka, který přichází do rozhlasu a seznamuje se s významnými novináři té doby. Herečka Táňa Pauhofová ztvárnila novinářku Věru Šťovíčkovou, která byla rozhlasovou zpravodajkou v Africe a později se zapojila do protiokupačního vysílání, za což byla v roce 1969 vyhozena. Nakonec skončila jako uklízečka a obchodnice s kyselinou sírovou. Dalším novinářem, kterého si zahrál Martin Hofmann, byl Luboš Dobrovský, spolužák Jiřího Dienstbiera. V době, kdy se za svou protistátní činnost znelíbil režimu, vykonával dělnické profese, ale po sametové revoluci skončil v politice.

    Novináře Milana Weinera, který jako jediný z celé rodiny přežil holokaust, avšak zemřel předčasně ve věku 44 let, si zahrál herec Stanislav Majer. Další postavou je zahraniční korespondent Jan Petránek, kterého od roku 1969 sledovala StB a který nakonec pracoval jako topič v podniku Mitas. Ve filmu Vlny ho představuje herec Petr Lněnička. Z dalších postav například ještě představme komunistu Karla Hoffmanna, pro jehož roli stále režisér Mádl nemohl najít odpovídajícího herce. Nakonec s velkou spokojeností obsadil slovenského herce Tomáše Maštalíře. 

Autor: Taťána Kročková, Prostě fenomén
Diskuse ke článku
.