2°C
Letní restaurace, terasa i kavárna
Barrandovské terasy nadčasového projektanta Maxe Urbana zaznamenaly hned krátce po svém slavnostním otevření 4. října roku 1929, na které přišlo kolem padesáti tisíc návštěvníků, opravdovou oblibu bohatých Čechoslováků, ale často sem zavítala také střední vrstva. Na místě se nacházela oblíbená a vyhlášená barrandovská restaurace, kde se zejména v neděli, kdy se sem lidé často vydávali na výlet, uvařilo na tři tisíce obědů za den.
Pokrmy se sem dovážely speciálním nadčasovým výtahem. Restaurace ve funkcionalistickém stylu postavěná na skále s výhledem na Vltavu však nebyla zdaleka jediným hlavním lákadlem tohoto komplexu.
Bazén pro otuželé s vodou z Vltavy
Dalším výrazným prvkem v areálu od roku 1930 byl moderní bazén postavěný podle projektu Václava Kolátora. Padesát metrů dlouhý a 18 metrů široký bazén se dvěma skokanskými můstky ve výšce deset a pět metrů poskytoval návštěvníkům Barrandovských teras to správné letní osvěžení. A to doslova. Voda do něj byla totiž napouštěna z pražské Vltavy, což si neslo svá úskalí – byla hodně studená.
Koupání v tomto bazénu obestavěném tribunami pro diváky, který se kvůli umístění ve stínu navíc ani moc neohříval, tak bylo vhodné spíše pro otužilce. Sportovní nadšenci mohli hrát volejbal a tenis, místu nechyběla ani písečná pláž nebo úschovna lodí a kánoí.
V Praze a přece za Prahou
Do areálu Barrandovských teras se vešlo kolem 4000 návštěvníků. A v dobách své zlaté éry během první republiky zejména v létě praskaly ve švech. Odpočinek v populárním pražském klenotu si nenechávaly ujít ani známé a slavné osobnosti, včetně prvorepublikových herců. Mezi nimi například herci Vlasta Burian, Oldřich Nový nebo herečky Adina Mandlová či Hana Vítová.
Zajímavostí je, že pražský klenot, který byl až do svého uzavření v roce 1994 propagován výstižným sloganem V Praze a přece za Prahou, byl od svého vybudování silně spjatý s rodinou prezidenta Václava Havla. Díky svému výhodnému umístění poskytoval celý komplex ideální místo k relaxaci i bujarým večírkům. Celý urbanistický projekt založil a nechal vybudovat právě otec prezidenta a dramatika Václava Havla, podnikatel Václav Maria Havel.
Kolik stálo vstupné?
Podnik na skalnatém pahorku měl otevřeno celoročně a každý den, což bylo jeho nesporným benefitem. Pořádaly se tu Silvestry a jiné společenské akce. Zejména v létě jste tu ovšem mohli zahlédnout mimo jiné i celorepublikové hvězdy černobílého plátna v plavkách, jak si užívají sportovních letních prožitků i odpočinek. Vstupné stálo 18 korun.
Dostat se na místo a zpět bylo možné celý den i v noci městskou hromadnou dopravou. Hosty oblíbené pražské dominanty ovšem čekal poněkud náročný výšlap, protože z konečné pětky bylo nutné ke kavárně dojít skalnatou trasou. V roce 1935 přibyl k terasám ještě populární Trilobit bar od architekta Vladimíra Grégra. Místo se brzy stalo vyhledávaným turistickým cílem mnoha lidí. Jenže sláva mu vydržela pouze do doby německé okupace.
Zlaté éře odzvonilo během okupace
Když si Němci během okupace všimli nevídaného a nadčasového pražského objektu, nenechali ho jen tak ležet ladem. V létě roku 1942 v něm uspořádali například koncert pro poraněné německé vojáky. Místo zároveň okupantům sloužilo k pozorování československých občanů. Smutným faktem je, že se Němci pomstili právě autorovi projektu Trilobit baru Vladimírovi Grégrovi, kterému se další dění kolem pražského klenotu pochopitelně nelíbilo. Jakmile zjistili, že je projektant zapojený do protifašistického odboje, v únoru roku 1943 ho v Plötzensee popravili.
Nadějnému architektovi bylo pouhých jednačtyřicet let. A stinná éra Barrandovských teras pokračovala i za dob komunismu v Československu. Po roce 1948 komunisté Havlovi o jejich cenný majetek připravili a nechali ho znárodnit. I když až do 60. let 20. století nechali barrandovský bazén přístupný veřejnosti, takže v horkých letních dnech dále poskytoval lidem příjemné místo k plavání a koupání. Celý objekt dokonce nominovali na kulturní památku. Po roce 1994, kdy byl celý areál uzavřen, začal notně chátrat v opuštění. Kdysi klidné a nezastupitelné místo se vlivem houstnoucí dopravy pomalu začalo proměňovat v nehezky vyhlížející trosky.
V současnosti se ovšem od roku 2016 opět pracuje na obnově slavného objektu i díky manželkám bratrů Havlových, které po návratu majetku rodině notnou část objektu odprodali akciové společnosti Barrandovské terasy, a.s.. V místě vznikají nejen moderní byty určené ke krátkému pronájmu, ale také galerie a Pražané se mohou těšit i na obnovenou restauraci.
Na retro fotografie pražského skvostu se můžete podívat do GALERIE.
