1°C
Když dcera mojí kamarádky nastoupila do první třídy, byla její matka rozvedená a musela obracet každou korunu. K základnímu vybavení školáků patřily ubrousky, které si děti měly rozložit na lavici, když svačily. Kamarádka tedy koupila balení papírových ubrousků. Po příchodu ze školy jí však dcerka oznámila, že papírové ubrousky nejsou vhodné. Matka jí tedy dala plenu. Ta byla pro změnu neestetická. Nakonec dceři dala utěrku se slovy: "Jestli to bude zase špatně, tak mi učitelka může..." Když je člověk naštvaný, tak se zapomene.
Po příchodu ze školy jí dcera řekla, že s utěrkou byla paní učitelka konečně spokojená. "Ale ptala se, co jsi říkala na to, že se jí nelíbily ubrousky ani plena. Tak jsem jí to, mami, vyřídila." "Co jsi vyřídila?" ptala se zděšená kamarádka. Až po chvilce jí to došlo. No nazdar, pomyslela si. Ale už se nedalo nic dělat.
Celá třída se pobavila. Paní učitelka i kamarádka to přežily, zasmáli se i rodiče, protože ostatní děti o celé příhodě doma přirozeně referovaly. Kamarádka si začala dávat trochu víc pozor na pusu a své dceři pracně vysvětlila, že lhát se sice nemá, ale říkat všechno se také nemůže.
Bohuslava, Brno
