Toulavé botky | Pro ženy | Blesk.cz

Toulavé botky

27. prosince 2005 | 10:00

Moje sestra má velkou zálibu v botách. Kupuje si stále nové a vždycky, když se jí nějaké okoukají, daruje mi je.

Moje sestra má velkou zálibu v botách. Kupuje si stále nové a vždycky, když se jí nějaké okoukají, daruje mi je. Máme totiž stejnou velikost. Jednou mi nachystala u našich rodičů překvapení. Nechala mi svoje starší boty u maminky a požádala ji, aby mi s nimi udělala radost. Maminka si však na boty vzpomněla až těsně před mým odjezdem z domova, a tak jsem si je nestačila vyzkoušet. Doma jsem pak ke svému údivu zjistila, že jsou mi malé. Říkala jsem si, že se sestře vůbec nedivím, že už je vyřadila, protože ji také musely tlačit. Protože to byly velmi hezké boty a bylo mi líto nechat je jen tak, nabízela jsem je všem svým známým. Ale marně. Všem byly malé. Nakonec jsem je darovala dceři našich známých. Při další návštěvě u rodičů jsem se ptala maminky, co mi to sestra poslala za boty, vždyť by je neobula ani Popelka. Po chvíli se maminka šla podívat do šatny a zhrozila se: "Jééé, že já jsem ti dala své nejmilejší boty!" Maminka z toho byla úplně špatná. Vzlykala nad ztrátou svých nejmilejších bot, které si tolik šetřila. Vyprávěla jsem jí celou historku a viděla jsem, jak se jí oči zalévají slzami, že o své boty definitivně přišla. Slíbila jsem jí, že se pokusím její boty vyprosit od známých zpět. Pro mě nastala trapná chvilka, kdy jsem musela dceru známých požádat o vrácení bot. Ta je bez mrknutí oka vytáhla ze šuplíku úplně netknuté a řekla mi, že si je ani nestačila obout. Všechno tedy dobře dopadlo a moje maminka dnes spokojeně nosí své boty, které procestovaly celý okres, než se znovu vrátily ke své majitelce. JANA, Znojmo

Související články