26°C
Mojí sestře je 11 let a třetím rokem se učí hrát v lidové škole umění na kytaru. Na konci školního roku mají děti vždycky vystoupení, kde svým rodičům předvedou, co už se naučily a jak se zlepšily. Obvykle mají velkou trému, a tomu také odpovídá jejich hra na různé hudební nástroje. Obecenstvo však tvoří skupinky shovívavých rodičů, kteří bývají veřejným vystoupením svých potomků dojatí. Od mojí sestry jsme věděli, že tam budou vystupovat i jednovaječná dvojčata - každé zvlášť, ovšem ne každý v hledišti to tušil. První z nich celý koncert zahajovalo, a když přišlo po půl hodině na řadu druhé dvojče - úplně identická a stejně oblečená holčička, pobavil mě hlas jednoho z tatínků, který seděl kdesi za mnou. Do ticha se ozvalo zoufalé: "No, to snad ne, oni to snad budou znovu opakovat!!"
