7°C
Před dvaceti lety bylo mému synovi 9 let. Ve škole zrovna měli mít pracovní vyučování a učitelka je vyzvala, aby si z domova přinesli potřebné pomůcky - nůžky, látky, nit a knoflík. Jelikož byl můj divoch hodně rozlítaný, pomůcky zapomněl. V té době se blížilo datum mých narozenin a syn mi chtěl za každou cenu darovat jedničku. Byl hyperaktivní, dyslektik a rodiče těchto dětí vědí, že dostat lepší známku, než je trojka, bývá někdy nadlidský výkon. Proto syn tolik toužil po jedničce. Od hodné kamarádky ve škole si tedy půjčil nůžky, jehlu a knoflík, ale kousek látky nesehnal. Tolik toužil po hezké známce, že si na WC svlékl úplně nové kalhoty a ustřihl si nohavici až u kolena. Ani se neptejte, jak se divila paní učitelka i já, když jsme syna viděly! Vytvořil skutečně velice neobvyklý model. Cožpak jsem se mohla na toho mého rošťáka zlobit, když mi s kytičkou v žákovské knížce předával podtrženou jedničku? No, pochvala byla veliká. A kalhoty? Z těch jsme s mým synkem udělali kraťasy. ALENA, Plzeň
