2°C
"Jsem z 95 procent popálený, ne z 95 procent zlomený," píše John Jadiant Quinn na svém facebookovém profilu. Chlapec z amerického státu Tennessee ve čtyřech letech utrpěl popáleniny na téměř celém těle: na neuvěřitelných 95 procentech. Požár vznikl nešťastnou náhodou, když jejich pes ocasem převrhl svíčku v zahradním domku. Ten okamžitě zachvátily plameny. Jen rychlá reakce Johnovy sestry zachránila chlapci život. Nejprve slyšela chlapce křičet, a tak neváhala, vběhla do domku a z plamenů ho vynesla ven. Sama přitom utrpěla ošklivé popáleniny.
"Když jsem se podívala na své ruce, vypadaly, jako by na nich byly gumové rukavice," popisuje Leah. "John vypadal strašlivě a nedýchal." Po chvíli naštěstí dýchat začal a Leah ho dala do vany se studenou vodou. Teprve v této chvíli Leah pocítila vlastní spáleniny, které začaly strašlivě bolet. Po chvíli přijeli ambulance a hasiči.
Lékaři odvezli Johna do specializovaného popáleninového centra, kde ho dva měsíce drželi v umělém spánku. Poprvé mohl promluvit až po šesti měsících, z nemocnice se dostal domů až za rok. Leah musela také podstoupit několik transplantací kůže. Svého bratra, kterého zachránila, viděla až po sedmi měsících od tragédie. "Byla jsem strašně šťastná, že žije," říká Leah. "Byl to pořád můj bratr, i když vypadal úplně jinak."
Od tragédie uběhlo 13 let. John prodělal 87 operací, během kterých mu lékaři transplantovali další kusy kůže a upravovali jizvy. Těžké časy ale Johna ještě čekaly: stal se terčem posměchu a útoků od známých a neznámých lidí. Přezdívky jako Freddie Krueger nebo Monstrum patřily ještě k těm snesitelnějším. Mnozí mu radili, aby se sám zabil. John to jednu dobu hodně špatně snášel a potýkal se s psychickými problémy a s anorexií. V té době také trpěl nočními můrami, ve kterých se vracel do ohnivého pekla. "Jednou jsem si ale uvědomil, že neubližuji jen sobě, ale také lidem, kteří mě milují," říká John. Rozhodl se dál se s tím prát.
"Psychická bolest byla mnohem silnější než ta fyzická," říká. Jedno je jisté: John je nyní silná osobnost a svou energii, radost a sílu chce dávat dál. Necítí se jako oběť. Jizvy má na těle, ale nikoliv na duši. Ohně se již nebojí. "Vím, že mohu dále růst. Všichni máme v duši knoty a je jen na nás, jestli je zapálíme nebo ne. Buďte svíčkami pro lidi, kteří neumí zvládat tmu. Je krásný, ten plamen uvnitř nás."
