"Pocházím z rodiny, kde je každý rozvedený nebo samoživitel. Když jsme s mámou Persephone zjistili, že čekáme dítě, věděl jsem, že jí chci dát něco, co jsem sám neměl." Zpočátku to vypadalo, že to tak bude. Ale jen chvíli. Když byl holčičce asi tak měsíc, její matka od rodiny odešla. "Nevím pořádně, co byl důvod, ale nejspíš poporodní deprese," uvádí Johnson. Věděl, že svou dceru v žádném případě nechce opustit. Ale zmocnila se ho panika: dokáže se o ni sám postarat? "Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím větší jsem měl strach. Všechno jsem doposud znal jen z filmů nebo knih. Začal jsem číst všechny knihy pro rodiče a děti. Zhlédl jsem tisíce hodin videí na YouTube o péči o dceru – i o pletení copů a malování nehtů," píše Johnson ve svém dopise, který je k přečtení mimo jiné i na facebookové stránce komunity Life od Dad.

"Byly to hodně krušné dny," vzpomíná. "Někdy jsem si nebyl jistý, jestli zvládnu další den." Přiznává, že mu tekly i slzy. Ale jednou se k němu v noci dcerka přibatolila a vzala ho za ruku. Johnson sám to popisuje jako velice silný moment. "Jako by říkala: pojď, musíme toho ještě spolu hodně zvládnout. V tu chvíli jsem si řekl: a už žádné slzy."

Nejsi v tom sám

V prvních několika týdnech narazil na internetu na skupinu lidí, která mu v jeho situaci neskutečně pomohla. Ve skupině Life of Dad nalezl spoustu mužů s podobným příběhem. "Viděl jsem, že jsou tu i další otcové, kteří se ocitli v podobné situaci. Viděl jsem, že to zvládají, posílilo mi to sebevědomí a pomohlo mi to přes všechno se dostat. Vždycky se těším na nové fotky a příběhy o tom, jak se s tím úžasně vyrovnáváte," píše Johnson ve svém příspěvku, který v posledních dnech koluje Facebookem. "Opravdu to pomohlo mně i mé dceři překonat velmi těžké chvíle."

Během pár dnů obdržel tisíce komentářů a mnohá slova podpory. Nechyběla pochopitelně ani ostrá slova na adresu ženy, která rodinu opustila. Richard se jí ale zastal a poprosil všechny, aby se ostrých slov zdrželi: "Je to báječná žena. Přeji jí jen to nejlepší. Poporodní deprese je tragická věc a nepřál bych ji ani svému největšímu nepříteli."

Všem děkuje za slova podpory, pomáhají mu překonat pochyby o tom, jestli je dost dobrý otec. "Když někdy cítíte, že je na vás naloženo více, než jste schopni unést, nebo že nejste dost dobří – podívejte se do očí svému dítěti a řekněte mu, že ho milujete. Pocit, že vás někdo miluje a spoléhá na vás, vám dodá sílu, o které jste ani netušili, že ji máte."