Výlet do Krkonoš | Pro ženy | Blesk.cz

Výlet do Krkonoš

23. května 2005 | 17:00

Celou cestu musel můj muž klusat a řehtat jako kůň

S malým dítětem je spousta práce a starostí. Jelikož jsme dva roky nebyli na dovolené, rozhodli jsme se jet v létě alespoň na víkend do Krkonoš. Pokud s vámi jede 21měsíční čiperná holčička, máte o zábavu postaráno, ale o odpočinku rozhodně nemůže být ani řeč. Vzhledem k věku své dcery jsem vybrala penzion, který nabízel ubytování v apartmánech. Přestože jsme jeli jen na víkendový pobyt, naše auto bylo až po střechu plné nezbytných věcí. Ve složení manžel, já, 11letý syn, 15letá dcera a 21měsíční dcera jsme se vydali na cestu do Krkonoš. Celý pobyt se musel podřídit nejmenšímu dítěti. Uhlídat dcerku doma je dost náročné - natož v cizím prostředí! Hned první večeři se holčička rozhodla, že bude jíst sama a já jsem do ní nemohla dostat jediné sousto. Jenže když se maličká ujala lžíce, byla večeře všude kolem, jenom ne v jejím žaludku. Následující den byl završen velkým pádem po hlavě do horského potůčku, doprovázeným ukrutným "řevem". Další den, když jsme čekali na jídlo, si naše zlatíčko krátilo dlouhou chvíli zouváním bot a ponožek a jejich přehlídkou na čistě prostřeném stole - jako bychom to doma běžně dělali. Hanbou bych se propadla! Pak jsme se vydali na výlet do Jánských Lázní. Majitelé penzionu nám půjčili krosnu pro miminko, abychom se nemuseli tahat s kočárkem. Jenže naše malá hrdinka, když uviděla krosnu, kterou jsme vyndali z auta, začala šíleně brečet a křičet. A tak nám nezbylo než nechat dcerku, aby šla po svých. Kilometrová procházka doprovázená sbíráním kamínků a sedáním po patnících se změnila v několikahodinový maraton. Cestou zpátky jsme však protestů umíněné dcery nedbali a do krosny ji posadili. Brečela tak nesnesitelně, že manžela napadlo zkusit ji utišit popoběhnutím a zařehtáním jako od koně. To však neměl dělat! Jí se to tak zalíbilo, že manžel musel klusat a řehtat jako kůň celou cestu. Pro turisty a lázeňské hosty to byla nevídaná zábava. Ale nám už bylo všechno jedno. Toužili jsme jen jediném - abychom seco nejrychleji vrátili zpátky do našeho penzionu. MARTINA, Pardubice

Související články