6°C
Jako vedoucí jezdím na letní tábory už hezkou řádku let. Jednou se stalo, že kluci už byli na tábořišti a já dorazila za nimi až o týden později. Podle předpovědi meteorologů mělo být celý srpen hezky, a tak jsme se všichni moc těšili, že si to s dětmi užijeme. Ovšem stalo se něco, s čím jsme vůbec nepočítali. Sotva děti dorazily do tábora, spustil se liják. Všechny jejich věci jsme odnesli do jídelny a čekali, až se počasí umoudří, aby mohly děti jít do svých stanů. Přestalo pršet až po hodině. Moji parťáci začali vtipkovat o tom, že mají nějaké zaříkávadlo na přivolání deště. Okřikla jsem je, aby toho nechali, protože mi vadilo, jak se začátek tábora pokazil. Všichni se mi smáli, že bych tomu snad věřila! A aby mě poškádlili, hned se postavili do kruhu a začali zaříkávat. Nejsem sice pověrčivá, ale vypadalo to dost důvěryhodně. Po zaříkávání jsem je donutila, aby to raději odvolali. Nepomohlo to! Po hodině začalo opět pršet a lilo dalších deset dní v jednom kuse. Nadávala jsem jim, ale kamarádi mě ujišťovali, že by sami nevěřili, že to může fungovat. Vinou mých povedených kolegů jsme prožili s dětmi ze 14 dnů celkem deset úplně promočených a chladných dnů. JITKA, České Budějovice
