Chtěli u nás zůstat přes víkend. Všechny ženy to určitě dobře znají - uklízela jsem čtrnáct dní předem, aby bylo všechno připravené a bylo napečeno. Všichni jsme byli z kloučka úplně bez sebe. Byl nádherný! Jenže "mladí" přijeli poměrně pozdě, a tak šli hned spát. Ráno začalo všechno docela dobře, Lukáš spal prý déle než doma a byl v dobrém rozpoložení. Po nezbytných procedurách, které souvisejí s přípravou miminek na procházku, jsme se vydali se snachou a s kočárkem ven. Mužské jsme nechaly doma. Já se hrdě ujala kočárku a jela jsem pyšně, asi jako každá správná babička. Za chvíli jsme potkaly moji kamarádku. Předstírala, že nás nevidí. Když uslyšela můj pozdrav, překvapeně odpověděla a dál dělala, jako když tam nejsme. Bylo mi z toho smutno. Tolik jsme se dříve kamarádily a najednou mi nedala příležitost, abych se jí pochlubila se snachou, s vnoučkem. Pravda, dlouho jsme se neviděly, měla jsem starosti s dcerou, která měla zdravotní problémy, narodil se mi vnuk. Přesto jsem nechápala, že ji najednou už vůbec nezajímám. Přemýšlela jsem nad tím, ale před snachou jsem se tvářila jakoby nic, nechtěla jsem ji tím zatěžovat. Když jsme dorazili k zastávce, čekala tam stará paní, která bydlí kousek od nás. Nikdy jsme se moc často nevídaly, přece jen je trochu starší ročník než já. Pozdravily jsme ji a ona se hned začala ptát: "Co je to za krásné miminko?" Pochlubila jsem se, že je to vnuk od syna a představila jsem jí snachu. Zeptala se i na dceru, jestli už i ona má dítě. A já jen s lítostí oznámila, že nemá, protože nastaly komplikace. Stará paní mě utěšovala, říkala, ať se netrápíme, že všechno dobře dopadne a dcera bude mít jistě také brzy svoje zdravé a krásné děťátko. Rozloučily jsme se a vracely se s kočárkem domů. Celou cestu jsem přemýšlela o tom, jak je možné, že moje nejlepší kamarádka se mě ani nezeptala, jak se máme a jestli něco nepotřebujeme. Zatímco sousedka mě utěšovala. Je zvláštní, jak vás dokáží zklamat lidé, o kterých si myslíte, že je dobře znáte... Dnes už vím, že rčení "V nouzi poznáš přítele" je naprosto pravdivé. ZDEŇKA, Kolín