„Popadla jsem peřinu a ustlala si pod kuchyňským stolem. Bylo to totiž jediné místo v mém bytě nejdál dveřím a oknům, kde jsem se cítila bezpečně. Nebyla to však paranoia, ani jsem neměla strach z cizince. Muž, který mě k tomuto dohnal, byl tím samým, kdo dříve spával pod tou samou peřinou - můj expřítel Al. A já byla přesvědčena, že se mě chystá zabít,“ vypráví Alison svou zkušenost, ze které mrazí.¨

Chci si tě vzít. Co nejdřív! 

...

Autor: Shutterstock

„Kvůli práci sestry v nemocnici jsem si zřídkakdy našla čas na nějakou schůzku. Když jsem oslavila 33. narozeniny, rozhodla jsem se zapsat do seznamovací agentury. A pak, v dubnu 2010, jsem potkala Ala. Necítila jsem sice motýlky v břiše, ale konverzace příjemně plynula. Al byl inteligentní muž s láskou k přírodě, a tak jsem se rozhodla mu dát šanci. V následujících dnech jsme jeli na poznávací zájezd do Londýna a jezdit na koních. Když mi řekl, že je sirotek a vychovávala ho jeho teta, dojalo mě, že se mi s tím svěřil.“

Zatímco si užívala nezávazné trávení času s Alem, on začal brát vztah vážněji. Už po šesti týdnech známosti si u Alison doma nechával věci a zanedlouho tam trávil už každou noc. A v červenci 2010, jen po čtyřech měsících vztahu, ji požádal o ruku.

Matka ženu varovala, marně

„Znepokojovalo mě, že se věci vyvíjí tak rychle, a tak jsem se s tím svěřila mé matce. Buď opatrná, varovala mě. Tehdy jsem netušila, jak moc se o mě bojí. Rozhodla se však vzít věci do svých rukou. V říjnu 2010 jsme jeli s mou matkou a mým nevlastním otcem na víkend do Španělska. Doufala jsem, že se sblíží. Bohužel se naše dovolená brzo změnila v noční můru. Někdo mi prohledával věci, řekl Al a v rozzuření z toho obvinil mou matku. A k mé hrůze se k tomu máma přiznala. Víme, že lžeš, obořil se na Ala můj nevlastní táta. Vysvětlil nám, že našli v obálce Alova kufru pas, kde byla jako jeho nejbližší příbuzná uvedena jeho matka. Takže nebyl žádný sirotek! Sbalil si věci a se vztekem odjel domů.“

Muž se odmítal odstěhovat

Alison věděla, že už svému příteli nikdy nebude moct věřit, a rozešla se s ním. Zprvu se u něj střídal vztek s pocity viny. „Říkala jsem si, že náš rozchod prostě nese špatně, ale když jsem ho požádala, aby se odstěhoval, odmítl. Každých pár dní jsem ho žádala znovu, ale výsledkem bylo jen to, že jsem ho našla v kuchyni vařit večeři. Nechtěl poslouchat nic z toho, co jsem říkala. Míra mé trpělivosti však přetekla potom, co jsem našla svůj zarámovaný certifikát z nemocničního kurzu roztrhaný na cáry. Zavolala jsem našim a s jejich pomocí jsme Ala dostali z mého bytu a, jak jsem se domnívala, i z mého života. Klid však netrval moc dlouho.

Stalking

Autor: Shutterstock.com

Zanedlouho si mě zavolala do své kanceláře moje vedoucí: Dostali jsme několik dopisů o tobě..., začala. Vysvětlila mi, že se zaměstnancům dostala do rukou odporná tvrzení o mé osobě. Neměla jsem pochyb o tom, kdo za tím stojí. Al se rozhodl, že se mi pomstí zničením mého života. V dalších dnech mi volal na mobil, posílal mi maily a do schránky vhazoval zamilované vzkazy. Dokonce zavolal i vzdáleným příbuzným, aby jim oznámil, že se budeme brát. Nejenže mě obtěžoval, ale také byl totálně pomatený!“

Cvičil střelbu kuší, cílem měla být jeho přítelkyně

Pak se v březnu 2011 zničehonic zjevil u Alisoniných dveří. Ta ve strachu zavolala polici, a „stalker“ dostal soudní zákaz k přiblížení se k Alison, která doufala, že se už konečně bude držet dál. O měsíc později se ale v práci objevila policie. "Zatkli jsme vašeho expřítele, spustili. Našli jsme u něho zbraně. S hrůzou jsem poslouchala, jak mi líčili, že přistihli Ala, jak na poli nacvičuje střelbu kuší na cíl. Našli u něho zbraň, krycí pásku a satelitní navigaci, kde měl nahranou mou adresu. Bohužel proti němu neměli dostatek důkazů, aby ho drželi, a tak ho museli na kauci propustit.“

Šílela strachem a byla připravená utíkat

stalking

Autor: Shutterstock.com

„Srdce mi zběsile bušilo. Pokud se mě Al chystal zabít, nic mu v tom teď nebránilo. Policie mi doporučovala zůstat u známého, ale nehodlala jsem ohrožovat ještě život někoho jiného. Mé telefonní číslo dali do stavu pohotovosti, což znamenalo, že by u mě byli do minuty, kdyby se Al objevil. S nepopsatelným strachem jsem se tedy vydala domů.“ Večer Alison strávila chozením po svém přízemním bytě a vypočítáváním úhlů, ze kterých by ji kuš mohla zasáhnout. „Teď se mi můj postup zdá až neuvěřitelný, ale opravdu jsem takhle přežívala… Zhasla jsem, zalezla si pod stůl, v ruce pevně svírala mobil, obula jsem si tenisky, abych mohla utíkat, a čekala jsem…“

Vydával se za doktora

Noc utíkala pomalu, každý zvuk Alison znepokojoval. Ve dvě hodiny v noci uviděla světlo z baterky prosvěcující skrz okna. „Policie!“ křičel hlas. „Strachy jsem se třásla, ale pustila jsem je dovnitř. Bereme vás na bezpečné místo, řekli mi. Sdělili mi, že Al podpálil dům mých rodičů! Díkybohu ale nebyli doma, takže se jim nic nestalo. O několik hodin později jsme dorazili do bezpečného domu. Al byl však pořád na útěku a já si byla jistá, že mě najde. Pak jsem se ale konečně dočkala telefonátu. Kamerový systém zachytil Ala, jak se v mé nemocnici vydává za lékaře, a byl na místě zatčen. Úlevou jsem brečela.“

V dubnu 2012 Ala obvinili z obtěžování, žhářství a držení útočné zbraně a byl odsouzen k minimálně šesti letům vězení. Posléze vyšlo najevo, že si pronajal byt blízko Alisonina, aby mohl sledovat každý její pohyb, a že tu noc do nemocnice přišel se zbraněmi. Policie tvrdí, že měla Alison štěstí, že přežila.

Autor: Shutterstock.com

„V následujících měsících jsem se snažila dát svůj život dohromady. Moje sebevědomí ale bylo v troskách. Jakmile jsem zavřela oči, všechno se mi to vracelo, a když jsem byla v bytě sama, i nepatrný zvuk mě rozbrečel…“

O šest měsíců později se Alison rozhodla docházet na terapie a časem se dokázala zbavit strachu a naučit se lidem znovu důvěřovat. Nyní, o dva roky později, se schází s novým mužem. Protože Ala za několik let propustí, policie jí nabídla ochranu svědků. Alison však odmítla, nedovolí prý, aby to, co se stalo, jakkoliv ovlivňovalo její současný život.