Čtvrtek 26. prosince 2024
Polojasno 2°C

Příběh čtenářky Andrey: Exekutor mi sebral i střechu nad hlavou No a co! Štěstí mi vzít nedokázal

Přišli jsme o všechno, ale štěstí nám nevzali!
31. srpna 2014 | 06:00

Andrea ustála situaci, která by přivedla do blázince každou druhou z nás. Když seděla s malými dětmi jen na matracích, protože zbytek ji zabavili exekutoři, tak prý sice brečela, ale dneska nad tím mává rukou. „No a co, o penězích pocit štěstí fakt není,“ říká.

Vdávala se v osmnácti, za rok se jí narodila první dcera, za další dva druhá. Už během mateřské začala Andrea s manželem podnikat a všechno šlo jako v romantickém filmu. „Ke třicátým narozeninám jsem dostala koně a Forda. Stavěli jsme nový dům přesně podle mých představ. Dařilo se nám, a i když jsme oba dřeli jako koně, uměli jsme peníze vydělat,“ vzpomíná na své „bohaté“ období dnes padesátiletá Andrea.

Společník za všechny prachy

Jenže tahle pohádka měla háček. A dost velký. „Protože manžel chtěl pořád expandovat a rozšiřovat podnikání, přibrali jsme společníka – partnera jeho sestry. Byl chytrý, uměl v tom chodit a měl správné známé. Jenže právě to nás zničilo,“ vypráví Andrea. Společník je totiž velmi chytře vytuneloval tak, že do roka zbyl z bohatství mínus milion.

Zůstala jsem s dětmi v prázdném domě
Autor: Profimedia
Berou jako smrt – naprosto všechno

„Exekutoři nám postupně sebrali skoro všechno. Stáhli mi z rukou i prstýnky po mámě, která mi umřela, když jsem byla malá. Nic je nezajímalo. Ani to, že máme dvě malé děti,“ popisuje drsný pád Andrea. Dostala se prý do fáze, kdy slyšela domovní zvonek a rozklepala se hrůzou. Děsila se, kdy jí zase co zabaví. „Nakonec jsem seděla ve vybíleném bytě jen na matracích, objímala dcery a brečela nad tou nespravedlností. Nezbylo nám fakt vůbec nic,“ vypráví se smutkem v hlase.

Smířit se chce čas

„Jenže život jde dál a já si odžila asi rok, kdy jsem doufala, že spravedlnost existuje a všechno se vysvětlí. Trápila jsem se, bojovala, modila, soudila...a nakonec jsem se smířila... S tím, že občas vyhrají grázlové, že boží mlýny melou hodně pomalu a nejistě, a že nemusíte mít žádný majetek, ale může vám být naprosto fajn,“ uzavírá své vyprávění žena, která dnes vydělává desetkrát míň než kdysi, ale vypadá a působí mnohem spokojeněji. Život ji prý naučil, že na penězích opravdu nezáleží, a jen na vás záleží, jak se s osudem poperete a jestli se necháte zlomit. Ona to rozhodně nevzdala.

 

Autor: Marie Dvořáková