„Jednoho dne ráno nebylo doma nic k jídlu. To mě neuvěřitelně rozhodilo, tak jsem si nasypala do ruky žrádlo pro křečky a snědla ho,“ popisuje Leila. „Opravdu se za to stydím, ale bylo pro mne požitkem držet v ruce jídlo a moct ho sníst,“ dodává. Takto se začala tajně přejídat ve svých jedenácti letech. Brzy jí začala tížit vina, tak začala trávit hodiny cvičením a získala černý pásek v aikidu.

V šestnácti pak sledovala každý den svůj body mass index (BMI). Vážila pouhých čtyřicet jedna a půl kila. „Nikomu ale nedošlo, že mám nějaký problém. A takhle to šlo až do té doby, než jsem nastoupila na univerzitu,“ vypráví.

V roce 2012 byla přijata na Bournemouthskou univerzitu na filmová studia. Tady si sama poprvé vyvolala dávivý reflex. Dodnes si prý vzpomíná na ten první pocit. „Bylo to úžasný. Mohla jsem se najíst, ale už jsem se necítila natolik přecpaná,“ vypráví. Už ale v tu chvíli jí napadlo, že by z toho mohl být problém.

Později začala zvracet po každém jídle. V tu chvíli se u ní bulimie projevila naplno. V roce 2013 byla schopna zvracet i desetkrát denně. Byla tedy hospitalizována a lékaři jí doporučovali, že by měla navštívit odborníka. Ale Leila zvracela stále dál tak často, že byl její žaludek natolik podrážděn, že začala krvácet. V září však náhle obrátila. „Byla jsem zvyklá být ve všem první a došlo mi, že v takovém fyzickém a psychickém stavu, ve kterém jsem teď, bych nebyla schopna podávat skvělé výkony ve škole,“ vypráví.

Trvalo jí ale poměrně dlouhou dobu, než byla schopna si toto přiznat. Přestala ale se zvracením a začala opět hledat cestu sama k sobě a ke svému tělu. „Došlo mi, že jsem se chovala jak blázen,“ říká. Pravidelně dochází k psychoterapeutovi na konzultace a našla nový smysl života.

„Snažím se zastavit všechny servery, jež podporují anorexii,“ říká. Ráda by se pokusila o zablokování všech sítí, které nějakým způsobem vymývají mozky mladým holkám. „Našla jsem na těchto stránkách i jedenáctileté holky. Ve stejném věku jsem s příjmem potravy začala mít problém i já,“ varuje. S dívkami se snaží komunikovat a vysvětlit jim, jak moc nebezpečné to může být.