Sobota 19. září 2020
Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Polojasno 20°C

Zklamaná Kateřina (20): Našla jsem své rodiče, oni o mě ale nestojí!

3. listopadu 2011 | 05:00

Kateřina Šimková (20) z Moravan na Brněnsku už od malička věděla, že je adoptovaným dítětem. Svých nových rodičů si velice váží. Přesto v sobě dlouhá léta nosila touhu poznat své opravdové rodiče. Před dvěma roky se definitivně rozhodla: Budu je hledat! Když je konečně vypátrala, čekalo ji velké zklamání. Neměli zájem svou dceru poznat.

„Otěhotněla jsem a přála jsem si, aby moje dítě poznalo svoji pravou rodinu,“ vysvětluje důvody svého pátrání Kateřina. Hledání biologických rodičů jí trvalo téměř dva roky. Mladá žena musela hledat v knihách narození na matrice a zjistit bydliště rodičů, kteří ji odložili do kojeneckého ústavu. Letos v červenci je navštívila.

Byla jsem překvapená. Zjistila jsem, že moji biologičtí rodiče bydlí spolu. Navíc stále na stejné adrese, kterou před dvaceti lety zapsali do rodného listu. Otevřeli a hned mi řekli, že ví, kdo jsem,“ popisuje první setkání po dlouhých letech Kateřina. Před rokem se jí narodil syn Daniel. Svých pravých rodičů se proto chtěla zeptat, proč skončila nejdřív v kojeneckém ústavu a pak v adoptivní rodině. „Dali mně několik fotek s tím, že až do jednoho roku jsem žila s nimi. Pak se ale o mě prý už nedokázali postarat,“ říká mladá žena.

To, že vyrůstala v adoptivní rodině, považuje Kateřina za svoji životní výhru. „Získala jsem milující rodiče, kteří neměli jiné dítě, a veškerá pozornost se upnula na mě. Vypiplali mě i ze všech nemocí. Moc jim za to děkuji,“ vzkazuje i prostřednictvím Blesku svým adoptivním rodičům Jaroslavu a Heleně Šimkovým.

Fakt, že zná své biologické rodiče, Kateřině život nezměnil. „Mám bohužel pocit, že o mě nemají zájem, a já jen ztratila čas jejich hledáním. Ví o mně, já o nich, ale růžově naši společnou budoucnost nevidím. Oni mají svůj život a já také,“ dodává mladá žena.

Autor: Gabriela Peringerová, zun