9°C
Renata (45)
Rozhodla se udělat životní revoluci. Po pětadvaceti letech nevydařeného manželství opustila svého prvního muže a bláznivě se zamilovala do jiného. „Děti jsme už měli dospělé, bylo mi něco přes čtyřicet a já si říkala, že nechci do konce života živořit vedle despoty, kterého už jsem ani nemilovala. Chtěla jsem si užívat, dělat, co mě napadne a být zase svobodná a šťastná,“ vzpomíná Renata.
Čas pro novou lásku
„Nevěřila bych, že se žena v mém věku může tak bláznivě a bezhlavě zamilovat. Nevadilo, že mi bylo třiačtyřicet. Byla jsem jako puberťačka, která si píše pod peřinou milostné textovky, jezdila na rande, milovali jsme se na nejneuvěřitelnějších místech, kdykoli to jen trochu šlo,“ říká Renata.
Jenže její láska měla háček. On byl ženatý. „Honzova žena o nás věděla a vyhrožovala mu, že když ji opustí, zakáže mu vídat se s dětmi. Věděla jsem, že mě miluje, ale chápala ho, že odejít od rodiny je pro něj těžké.“
„Netlačila jsem na něj a užívala si každé chvíle, kdy jsme mohli být spolu. Na riziko početí jsem vůbec nemyslela. Tehdy jsem totiž jedla tabletky proto, abych nedostala menstruaci. Bylo léto a já chtěla jezdit k vodě. Po dvou měsících už jsem je vynechala a čekala, že přijde krvácení.“ Jenže nepřišlo. Ani po pár dnech, ani po pár týdnech.
Těhotná babička
„Kamarádka si ze mě dělala legraci, že jsem asi těhotná, ale já se jí vysmála. Byla jsem totiž novopečená babička, mojí dceři se nedávno narodila krásná holčička. Jenže to už to vrtalo v hlavě i mně."
"Když jsem na těhotenském testu uviděla dva proužky, chtělo se mi brečet. Muž mého života byl ženatý, já těhotná a opravdu jsem ho dítětem nechtěla vydírat. Chvíli jsem dokonce zvažovala o potratu.“
Malý anděl
Několik dnů Renata probrečela a přemýšlela, co bude dělat. „Věděla jsem, že mít miminko v tak vysokém věku je riziko, ale rozhodla jsem se nechat si ho, i když jsem věděla, že Honza možná zůstane se svou ženou. Milovala jsem ho a miluji dodnes tak, že jsem prostě chtěla mít jeho dítě i za cenu, že ho budu vychovávat sama.“
Když se její milý všechno dozvěděl, uspíšil své rozhodnutí, podal žádost o rozvod a k Renatě se nastěhoval. Jeho žena se s ním soudí o dům, auto i děti a snaží se mu udělat ze života peklo. Ale díky Renatině lásce a malé Sofince, která se jim narodila, to zvládají.
„Je tak nádherná a tolik podobná tátovi. Nebýt jí, asi bychom těžké období bojů s jeho ženou ani nepřežili. Ona je ale náš anděl, největší štěstí a radost. Jsem šťastná, že ji máme. I když už jsem babička,“ usmívá se Renata.
